Agris.cz - agrární portál

Francouzští bednářští učni se učili řemeslu u bednářů v Prazdroji

8. 7. 2015 | ČTK

Devět mladých bednářských učňů z Dijonu ve Francii se tři týdny učilo řemeslo u party bednářů z Plzeňského Prazdroje. Tradiční ruční výroba sudů je už v Evropě raritou, plzeňský pivovar si ale stále udržuje partu bednářů, kteří pečují o sudy a kádě z pivovarských sklepů a vyrábějí nové. Zatímco ale čeští bednáři dělají sudy na pivo, francouzští studenti, kteří byli v Plzni na závěr stáže slavnostně přijati mezi bednářské tovaryše, budou doma pečovat hlavně o sudy na víno, řekl dnes ČTK mistr bednářské party Prazdroje Josef Hrůza.

Bednářská škola z Dijonu, jedna ze tří podobných škol ve Francii, poslala do Plzně na učenou už druhou skupinu nejšikovnějších studentů. Tento obor zažívá ve Francii za poslední roky obrození. Systém vzdělávání učňů je ale odlišný než u českých výučních oborů. Žáci totiž už od prvního ročníku pracují vždy šest týdnů v mateřských firmách a dva týdny studují ve škole, vysvětlil učitel francouzských učňů Paul Gonet. Ve Francii se sudy vyrábějí strojově, takže zkušenost z plzeňské ruční výroby byla pro francouzské učně ojedinělá.

V Plzni studenti okusili i úplně odlišný způsob práce. Kromě kompletní ruční výroby sudů si poprvé vyzkoušeli také smolení. Zatímco pivní sudy se musí smolit, protože pivo nesmí přijít do kontaktu s dřevem sudu, u vinných sudů je to naopak - víno se při zrání v dubovém barrigue sudu obohacuje díky kontaktu se dřevem. "Je to velký rozdíl - my děláme pivní sudy, to je na tlak. Pivo je živý organismus, je pořád živé a tlakuje, kdežto víno leží, odpočívá a dozrává," popsal další rozdíl mezi českými a francouzskými sudy Hrůza.

"Naučili jsme se spoustu nových technik, pivní sudy jsou úplně jiné než vinné a jsem rád, že jsem si mohl vyzkoušet jinou práci," řekl jednadvacetiletý Anthony Bouzack. Dijonským studentům ve věku od 16 do 21 let na závěr jejich stáže vydal mistr plzeňských bednářů takzvané bednářské naučení, tedy pár rad a povinností k výkonu řemesla, a také vandrovní knížku, která je osvědčením o úspěšné praxi v plzeňské bednárně.

Bednářské řemeslo se v plzeňském pivovaru udržuje zejména kvůli zachování stálé chuti piva Pilsner Urquell. Bednáři pečují o ležácké sudy a kádě používané v historických sklepích, ve kterých se i dnes používá tradiční způsob výroby piva.

Lada Pešková


Zdroj: ČTK, 8. 7. 2015





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 30.04.2024 12:57