Nežádoucích účinků potravin bylo za půl roku nahlášeno 12

Nežádoucích účinků potravin bylo na novém portálu Nutrivigilance, neboli zdravotní bdělost nad potravinami, nahlášeno v prvním pololetí 12, vyplněných online formulářů obdrželo centrum zdraví, výživy a potravin pět, informuje na webu Státního zdravotního ústavu vedoucí centra profesor Jiří Ruprich. Pětina hlášení byla k doplňkům stravy. Ve Francii s šestinásobkem obyvatel bylo v prvním roce projektu 50 hlášení, tři čtvrtiny k doplňkům stravy v čele s produkty na hubnutí.

"K dnešnímu dni jsme zaznamenali reakce typu bolesti hlavy, kloubů, břicha, alergické reakce jako vyrážka a otok hrdla, které po vysazení potraviny či doplňku vymizely. Nikdo neměl vážné ani nevratné poškození zdraví," uvedl Ruprich. Hlášení na konkrétní potravinu či doplněk stravy se neopakovalo a jednotlivé případy spolu nesouvisely.

Ve výčtu nahlášených a konzultovaných potravin byl například doplněk stravy na bázi Pueraria lobata, ale i běžné potraviny jako máslové sušenky, mrkvovo-pomerančový džus, kávový nápoj, želé bonbony a červené víno. Žádný z nahlášených nežádoucích účinků nemuseli řešit hygienici, nebylo ani riziko poškození zdraví široké populace.

Státní zdravotní ústav spustil portál z toho důvodu, že nabídka potravin na českém trhu stoupla z 3500 v roce 1991 na současných 350.000 položek. V tomto množství nelze všechny předem absolutně spolehlivě otestovat. Hlášením nežádoucích účinků tak mohou lidé přispět k tomu, aby na trhu byly jen potraviny zcela nezávadné.

Cílem je shromáždit data, která dosud nikdo v ČR neevidoval. Analýza pak může dát podklady pro návrhy preventivních a nápravných opatření. Vytvořený systém by měl spolupracovat s podobnými systémy v dalších zemích EU. Jde hlavně o to, sbírat zdravotní informace při vzniku problémů, ne až při větším počtu případů zejména akutního poškození zdraví.

Nepříznivé reakce hrozí hlavně u potravin nového typu, doplňků stravy a potravin s přídatnými látkami. Nutrivigilance nezahrnuje potraviny a nápoje, jež vyvolají nepříznivou reakci, kterou lékař označí jako salmonelózu či kampylobakteriózu. Naopak sem patří nové potraviny skládající se z mikroorganismů, hub nebo řas, rostlin a živočichů, s výjimkou potravin a složek potravin získaných tradičními metodami šlechtění a chovu, jejichž bezpečnost byla prokázána dlouhodobým užíváním.