AP: Egypťané živelně stavějí na životodárných polích kolem Nilu

Podél řeky Nil se kdysi rozkládala svěží zelená pole. Řeku lemuje tmavá úrodná půda, životodárná už od dob faraonů, kdy Egypťané začali jako první z obyvatel regionu používat modernější způsoby obdělávání půdy. Teď ale v této odjakživa zemědělské krajině rostou domy a pod nimi končí pole, aby na nich mohlo bydlet několik rodin. Egyptské populace nezadržitelně přibývá, v zemi žije zhruba 90 milionů lidí.

Stále jsou k vidění idylické výjevy, kdy si děti hrají mezi banánovníky a poli s vojtěškou, popásají se ovce a palmové větve šelestí ve vánku. Je jich ale stále méně, neboť krajinu začíná ovládat živelná, nikým nekontrolovaná zástavba.

Ačkoli úrodná nilská půda a chlebodárce celé země zaujímá pouze desetinu Egypta, žila v její blízkosti vždy většina obyvatelstva. Jejím největším nepřítelem se teď stali sami farmáři, kteří náhodně a nelegálně stavějí nové domy pro své potomky, jelikož jinak to vyřešit neumějí.

Po revoluci z roku 2011, kdy se země ocitla v bezpečnostním vakuu, začalo staveb rychle přibývat. Teď se nelegální výstavba sice trestá vězením nebo pokutami, ale staví se dál. Chudí zemědělci mají problém se uživit. Nevidí proto jiné řešení, než stavět na svých polích nebo je postupně rozprodat.

Vědec Farúk Báz říká, že při takovém tempu výstavby přijde Egypt do 180 let o veškerou zemědělskou půdu. "Nezbude tady k obdělávání jediný akr. Bude-li půda mizet pod moderní zástavbou, budou Egypťané umírat hlady," řekl.

Devětačtyřicetiletý pěstitel Hamíd Fathí zestárl a ztmavl pod paprsky prudkého slunce. Lidem jako on prý nezbývá nic jiného než stavět bez povolení. "Vláda prodává pozemky draze podnikatelům a my si nedokážeme obstarat ani pár metrů, abychom postavili něco pro své syny. Tak co máme dělat?" ptá se.

OSN v roce 2011 zveřejnila zprávu o boji proti suchu a rozšiřování pouštních oblastí. Egypt v ní byl označen za zemi, která přichází o úrodnou půdu nejrychleji na světě. Každou hodinu tam zmizí skoro 1,5 hektaru obdělavatelné půdy.

"Vesnice se rychle proměňují na hustě obydlená městská sídliště. Neexistují plány na městský rozvoj, usměrnění výstavby ani stavební zásady," řekl architekt a zakladatel blogu Cairobserver Muhammad Šahíd.

Ti, kdo svá pole prodají, pak míří do velkých měst s nadějí, že tam najdou práci. "Zemědělství už není dobré. Nechali nás napospas. Ale než něco prodám, vyčkávám na toho správného zákazníka a na cenu," řekl pětapadesátiletý abú Islám. Právě pracuje na svém rýžovišti a dvě jeho děti mu pomáhají osazovat sazenice.