Úroda ovoce na jihu Čech bude kvůli vedru nejspíš nižší než loni

Úroda ovoce na jihu Čech bude podle pěstitelů nejspíše nižší než loni, ačkoliv první odhady slibovaly vyšší sklizeň. Třeba u jahod budou výnosy kvůli vedrům a suchu nižší o zhruba deset procent, stejně jako u třešní, které nedozrály do potřebné konzumní velikosti. Nebude-li v nejbližších dnech pršet, nenarostou ani jablka, která jsou nosnou plodinou jihočeských ovocnářů. Špatná ekonomická situace vede pěstitele na jihu Čech k likvidaci sadů, zjistila ČTK.

U jahod měla být sklizeň podle jihočeských statistiků o procento vyšší než loni, ačkoli se u nich k 20. červnu předpokládal o deset procent nižší výnos než v roce 2014. Mírný nárůst sklizně měl jít na vrub rozšíření ploch. Farmář Petr Nouza z Dolní Pěny na Jindřichohradecku, který jahody pěstuje na zhruba osmi hektarech, ale odhaduje, že sklizeň bude letos nižší o asi deset procent. "Ve druhé půlce sklizně byly jahody vlivem velkého horka menší, rychle zrály a nenarostly, i když máme závlahy," řekl dnes ČTK.

U višní a třešní se proti minulému roku i přes úbytek stromů odhadoval nárůst sklizně o víc než 20 procent zásluhou vyššího výnosu. U třešní bude podle tajemníka Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petra Lebera ale úroda meziročně nižší, výnosy klesnou. "Odhad se dělá v červnu, plody ale vlivem sucha v uplynulých dnech nenarostly ani do velikosti určené pro konzumní trh, tedy 22 milimetrů. Část plodů se dala použít jenom na pálení," řekl Leber ČTK. Pokud v následujících dnech nezaprší, problém se dotkne i slibné úrody jablek.

Čeští ovocnáři podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka za poslední rok snížili plochu sadů o 11 procent na 15.469 hektarů, což představuje největší propad za posledních 20 let. Farmáři na jihu Čech podle posledního sčítání pěstovali ovoce na více než 1556 hektarech půdy. Největší rozlohu zaujímají v kraji jabloně, následují slivoně, višně a třešně. Jedničkou byli Jihočeši v pěstování rybízu, jejich plochy ale rychle klesají, protože ho nikdo nevykupuje.

Jaroslav Janota z Lhenic na Strakonicku pěstoval v roce 2009 ovoce na 72 hektarech ze zhruba 300 hektarů zemědělské půdy. Letos skončil na 23 hektarech. "Přecházíme na klasickou zemědělskou výrobu - masný dobytek, z rybízoven uděláme louky, co půjde, zoráme a dáme tam obilí," řekl ČTK. Ovocnářství se věnoval 45 let od svých sedmnácti. V Jihočeském kraji podle něj bylo před revolucí šest zpracoven ovoce někdejšího podniku Fruta. "Skoupili to developeři a zlikvidovali, teď se musí ovoce vozit ke vzdáleným zpracovatelům, což není rentabilní. Výkupní ceny navíc nekryjí náklady," konstatoval.