Agris.cz - agrární portál

Kelímky z Litvínova se vyvážejí i do exotického Surinamu. Zaměstnávají 175 lidí

23. 7. 2015 | Denik.cz

Německo, Rakousko, Skandinávie, Afrika, Jižní Amerika. Když tam lidé sní jogurt, prázdný kelímek, který jim zůstane v ruce, může být „Made in Litvínov".

Pokud jezdíte nakupovat do sousedního Německa, tak jste se s výrobky společnosti Greiner Packaging, která již deset let sídlí nedaleko Litvínova, určitě setkali. Domů si určitě občas přivezete různé druhy jogurtů nebo mléčných dezertů. A v Čechách se s některými můžete setkat v řetězcích, kam se tyto výrobky z německých mlékáren též vozí. A právě kelímky, do kterých se jogurty nebo dezerty plní, jsou výrobním artiklem továrny v těsném sousedství města Litvínova.

„Vyrábíme kelímky z polystyrenu a polypropylenu. Z toho výroba z polypropylenu představuje šedesát procent použitého výrobního materiálu," říká Tomáš Francírek, jednatel společnosti.

Greiner Packaging je rakouská rodinná firma, která má přes tři desítky výroben prakticky po celém světě. Mateřská společnost sídlí ve Slušovicích, centrála pak v domovském Rakousku.

Technologie výroby je tvarováním z extrudované fólie. Zhruba 85 procent vyrobených kelímků je s přímým potiskem. Kelímky se vyrábí na pěti tvarovacích linkách a devíti potiskovacích strojích. Výkon je 5 až 6 milionů kelímků denně. Za loňský rok společnost vyrobila necelých 1,6 miliardy kelímků.

„Čísla to jsou obrovská, ale zároveň i zajímavá, když si člověk představí, že se všechny musí naplnit a někdo je také musí sníst," říká dále Tomáš Francírek.

Kde je používají

Zákazníky jsou přímo mlékárny. Většina výrobků, až 85 procent, končí právě v sousedním Německu nebo Rakousku. Kelímky ale míří také do zemí Beneluxu nebo do Skandinávie. Velice exotickou destinací pak je Senegal nebo Surinam, kam také litvínovské kelímky za svými budoucími zákazníky cestují.

„Je to sice jen malé množství, jeden až dva kontejnery měsíčně, což činí nějakých 800 tisíc kelímků, nicméně zajímavá, protože i tam výrobky od nás chtějí a nechtějí se spoléhat na kvalitu výroby místních firem.

V Litvínově se vedení firmy rozhodlo postavit výrobnu proto, že je blízko německý trh a též hlavní dodavatelé surovin, což je Unipetrol a Synthos v Kralupech nad Vltavou.

Výroba je od počátku zaměřena pouze na kelímky. Buď neutrální, nebo s potiskem. Produkci tvoří kelímky pro jogurty, dezerty i různé krémy. Společnost nevyrábí kelímky na pití.

Práce pro 175 lidí

V roce 2003 byl položen základní kámen a zkušební výroba byla zahájena v lednu roku 2004. Ještě v témže roce se provoz rozjel naplno. Možná si někdo řekne: „Hm, obyčejný kelímek na jogurt …", ale nic není jednoduché tak, jak na první pohled vypadá.

„Velkou náročností totiž bývá včasnost a kvalita dodávek. Mlékaři, jejichž hlavními odběrateli jsou řetězce, většinou dnes neví, co budou plnit pozítří, takže když se to dozví, zadají objednávku a potřebují kelímky už zítra mít ve svém závodě. Nároky na to, abychom byli schopni rychle a včas dodat jsou velké, ale zvládáme to. Pomáhají nám k tomu i dva externí sklady, které máme v sousedním Německu. Dále máme velkou výhodu v produktivitě. Myslím si, že není na světě firma, která by byla schopna tak rychle potisknout, jako my. Produktivita je asi naší největší předností, u některých artiklů jsme schopni potisknout i více než 700 kelímků za minutu", doplňuje Tomáš Francírek.

Továrna v současnosti zaměstnává 175 lidí. V její střednědobé strategii společnosti je možnost rozšíření výroby prakticky na dvojnásobek anebo též výroba prostřednictvím dalších dekoračních technik.

Autor: D.Edvard Beneš

Autor: D.Edvard BenešZdroj: http://www.denik.cz/ekonomika/kelimky-z-litvinova-se-vyvazeji-i-do-exotickeho-surinamu-zamestnavaji-175-lidi-20150721-mfh0.html

 

Zdroj: http://www.denik.cz/ekonomika/kelimky-z-litvinova-se-vyvazeji-i-do-exotickeho-surinamu-zamestnavaji-175-lidi-20150721-mfh0.html


Zdroj: Denik.cz, 23. 7. 2015





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.04.2024 11:31