Agris.cz - agrární portál

Marian Jurečka: Ruské embargo na potraviny nebude trvat věčně

12. 9. 2015 | Denik.cz

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v posledních měsících nezastaví. Jeho pracovní den začíná před sedmou ráno, takže jsme se tomuto rytmu museli přizpůsobit. Ačkoliv by se to mohlo zdát divné, i on musí řešit třeba masovou migraci do Evropy. Jeho hlavním tématem jsou ale dopady sucha, které Česko postihlo letos 
v létě, a teď především výrazný propad výkupních cen mléka. V době, kdy o mléku jednal s kolegy z ostatních unijních zemí, zemědělci pod okny evropských institucí proti pádu cen velmi důrazně protestovali.

Sám jste soukromý zemědělec. Kdybyste nebyl ministrem, vyrazil byste do Bruselu také, ztotožňujete se s těmito akcemi?

Kdybych byl zemědělec, tak bych na tuto akci do Bruselu nejel, ale jako zemědělec těmto lidem dobře rozumím. Nelze říct, že by byla v Evropě nadprodukce mléka, protože výroba se meziročně zvýšila o 0,02 procenta, ale musíme si uvědomit, že tu máme souběh dvou mimořádných událostí, které se sešly v průběhu půl roku – ruské embargo a ukončení mléčných kvót. Kdyby tyto dvě věci přišly odděleně, tak by to mělo velmi malý dopad na trh. Za to, že se to takto sešlo, nese odpovědnost i politická reprezentace jednotlivých států Evropské unie. Teď vidíme, že tento souběh způsobil výrazný meziroční propad ceny od 15 do 30 procent. Kdo dělá nějaký byznys, pochopí, že to už není žádná legrace. Tuto složitou situaci teď potřebují překonat, potřebují nějakou pomoc na půl roku, na rok, protože víme, že celý svět demograficky poroste a poroste i spotřeba mléčných produktů. Nesmíme teď připustit snížení výroby mléka.

Jakým způsobem tedy zemědělcům pomůžete? Na čem jste se konkrétně domluvili a kdy by ta pomoc mohla přijít?

Tady je problém, že tu chybí to slovíčko „konkrétně". Evropská komise dala na stůl několik opatření, jako jsou posílit hledání nových trhů, odstraňovat byrokratické překážky, například veterinární opatření, která znemožňují vzájemný trh. Je tam i větší propagace mléčných výrobků jak uvnitř Unie, tak ve třetích zemích. To jsou všechno super věci. Pak komise přišla ještě s opatřením, které zemědělcům pomůže snížit jejich ztráty. Na to všechno máme půl miliardy eur, ale komise neřekla, kde je vezmeme. Pokud bychom peníze vzali ze zemědělského rozpočtu, tak to nic neřeší, protože bychom je vzali všem zemědělcům a přerozdělili některým. Takže nám chybí to klíčové: odkud ty peníze vezmeme a jakým způsobem je Evropská komise navrhuje přerozdělit mezi jednotlivé členské státy. Doufám, že nám v úterý už bude představen konečný návrh.

Agrární komora přišla s 23 body, jak situaci řešit. Tyto body máte splnit do konce září, takže to vypadá jako ultimátum, protože jinak prý bude reagovat všemi dostupnými prostředky. Dokážete tyto požadavky splnit?

Ono to vypadá, že teď se něco stalo, agrární komora představila 23 požadavků, ministerstvo se probudilo a začne konat. Tak to není. Situaci mapujeme už od loňského září, takže některé 
z těch 23 bodů už máme dávno v realizaci, jiné finalizujeme, některé máme v polovině. Jedna věc je ale velmi důležitá: máme tady mléko, máme tady sucho, které se týká spousty komodit, a peníze nejsou nevyčerpatelné. Musíme si říct, kde jsou priority.

Jenom na evropské peníze se asi nebudete spoléhat. Kolik by šlo na pomoc zemědělců ze státního rozpočtu?

To si teď netroufám říct, protože si nyní analyzujeme možné úspory na ministerstvu zemědělství, které bychom na kompenzace mohli využít. Pak bych chtěl ještě jednat o prostředcích z rozpočtové rezervy, pokud budou potřeba. Hlavně si chci na konci září dopočítat, jaká ztráta může českým zemědělcům reálně vzniknout, a pak hledat cesty, jestli jsme schopni ztrátu kompenzovat do takové míry, aby žádný zemědělec, který chová krávy a zaměstnává lidi, neměl důvod na konci roku říct, že stát a Unie se k němu otočily zády, a proto ruší chov a propouští lidi.

To by asi byla nenahraditelná ztráta.

Neznám podnik, který by po pěti letech obnovil živočišnou výrobu, a to z několika důvodů. Za prvé má problém sehnat zpátky lidi, ten je obrovský, a druhý klíčový problém spočívá v tom, že když si lidé na vesnici odvyknou na určitou pachovou zátěž, tak už další chov nechtějí.

Jedním z důvodů propadu cen mléka je ruské embargo. Máte už propočítané, kolik zákaz vývozu do Ruska české zemědělce a potravináře celkem stál? Ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna mluvil o miliardě korun.

Jsme schopni vyjádřit čistou újmu na tržbách, které nebyly realizovány do Ruska. Za loňský rok se pohybovaly kolem 200 milionů korun. Letošní rok můžeme odhadnout. Pak je tu ale číslo, které není nikdo schopen úplně kvantifikovat. Jak se ruské embargo sekundárně projevilo na celém evropském trhu tím, že se propadly ceny komodit, tedy mléka, ovoce a zeleniny. To neznamená, že by je zemědělec neprodal, ale musel je dát za výrazně nižší cenu. To je těžko odhadnutelná ztráta. Jsou to odhady jednotlivých organizací, ale nemůžu říct, jestli je to číslo přesně vypočítané, jestli je to miliarda nebo miliarda a půl.

Delší dobu se mluví o tom, že je nutné najít náhradní trhy. Daří se to?

Za poslední rok jsme posílili aktivity, které se týkají proexportních záležitostí. Oslovujeme zástupce CzechTrade a našich ambasád v zemích mimo Evropskou unii, aby vyhledávali kontakty, kde poptávají mléčné výrobky. Tyto kontakty předáváme potravinářům, ale už nenásleduje aktivní přístup, aby se kontakty dál rozvíjely, takže se to teď snažíme zintenzivnit. Od podzimu budeme hradit výraznou část nákladů našim producentům, kteří pojedou na zahraniční veletrhy.

Ve kterých zemích máme šanci?

Máme poptávku ze zemí arabského světa, například ze Spojených arabských emirátů, ale také z Ázerbájdžánu. Teď máme signalizovaný i určitý zájem z Kazachstánu, kam poletí podnikatelská mise. Těch zemí je víc, je ale otázka, nakolik je to relevantní.Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/marian-jurecka-ruske-embargo-na-potraviny-nebude-trvat-vecne-20150912.html

Dokáže Rusko výpadek nahradit svými výrobky nebo dovozem z jiných trhů?

Z pohledu dvou tří let to není schopno nahradit. 
Z dlouhodobého hlediska, tedy deseti patnácti let, je schopno směřovat k tomu, aby spotřebitel tento výpadek nepocítil. Přesto jsou výrobky, které v Rusku nikdy nebudou schopni vyrábět, protože mají třeba mezinárodní ochranu, jsou to specializované potravinářské výrobky. Jsem přesvědčen, že ruské embargo nebude trvat věčně.

Je tedy možné, že se tam v dohledné době vrátíme?

Nevypadli jsme se všemi potravinářskými produkty. Jsou výrobky, jejichž export do Ruska stoupá. Věřím však, že během dvou tří let Rusko umožní zase rozvinutí obchodů s produkty, které jsou nyní zakázány.

Loni byly rekordní žně. Jak dopadne letošek?

Loni byly nejen rekordní žně, ale byl rekordní i celý hospodářský rok. Letošní rok je velmi rozmanitý. Žně byly velice dobré, za posledních pět let to byl druhý nejlepší rok. U řepky byly propady výraznější, ale u ovoce a zeleniny byly propady od 20 do 40 procent. Pak tu máme plodiny jako chmel, brambory a cukrovku. Ještě nevíme, jak to dopadne, ale jsou signály, že sklizeň u těchto komodit bude o 20 až 30 procent nižší. U kukuřice zemědělci uvádějí propady až o 50 procent.

To je důsledek letošního sucha. Bylo to podle vás jenom varování, nebo už se mění trend, že sucha budou častější?

Říká se, že to bylo nejhorší sucho od roku 1947. Jednoznačně ale říct nelze, jestli se taková sucha budou opakovat častěji. Na druhou stranu tu máme za poslední roky řadu znamení, která nám říkají: „Pozor!" Sucho se začalo lokálně opakovat podstatně častěji, než jsme byli v minulosti zvyklí. Tým vědců 
z Mendelovy univerzity zase uvádí, že se zvyšuje průměrná teplota, zvyšují se externality, to znamená, že za celý rok spadne průměrné množství srážek, jenže nenaprší 
v rozloženém čase, ale máme to během tří dnů na zemi. To je velký problém, protože výrazně vyschlá půda není schopná déšť přijímat a voda odtéká. Beru to jako soubor signálů, které rozhodně nechci podcenit, a beru je naprosto vážně. Chci, aby stát výrazně zlepšil svůj přístup 
k hospodaření s vodou. Jsme země, kde jediným příjmem vody jsou atmosférické srážky, k nám nic nepřiteče.Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/marian-jurecka-ruske-embargo-na-potraviny-nebude-trvat-vecne-20150912.html

Bude se muset změnit i zemědělství, například, že zemědělci budou muset začít pěstovat jiné plodiny než dosud?

Od zemědělců se bude muset začít. To znamená správný výběr plodin, které budou odolnější vůči stresu ze slunečního záření, budou mít větší kořenový systém. To je záležitost vědců, kteří to už řeší. Zemědělec bude muset daleko lépe pracovat 
s půdou, volit lepší agrotechnické postupy, aby půda zadržela více vody. Potom jsou tu věci, které by měly narovnat pokřivené vazby v krajině. Před 70 lety jsme rozorali meze nebo zrušili remízky. Pak by měla přijít série větších opatření, tedy budování malých rybníků, a zvážení, zda na některých tocích nebudeme potřebovat střední vodní nádrže kvůli závlahám.

O těchto opatřeních se ale stále jenom mluví.

Ne, ani náhodou. Pro příští rok máme nachystaný soubor opatření, která povedou ke změnám chování zemědělců k půdě. Ve vztahu k erozi budou mít daleko přísnější podmínky. Dnes je v České republice označeno 11 procent půdy, která je silně nebo středně erozně ohrožena. Zemědělci mají systém digitálních map, na nichž vidí svá pole a na nichž jim svítí, jestli jsou ohrožena. Nyní jsme ale identifikovali, že v České republice je erozně ohroženo 51 procent zemědělské půdy. Od příštího ledna jim nově všechny tyto půdní bloky zobrazíme a dostanou od nás nástroje, jak správně na této půdě hospodařit, pokud jde 
o technologie, plodiny a podobně. Jestliže ale dojde 
k erozi, převedeme tuto půdu pod přísný režim a natvrdo jim budeme říkat, co tam budou moci pěstovat. Pravidla budou velice přísná. Od příštího roku také spustíme program na výstavbu malých rybníků. Chceme, aby se vracely na místa, kde dříve byly. V protipovodňových opatřeních se začínáme orientovat na to, aby tam, kde to bude možné, nebyly v krajině jenom suché poldry, ale aby byly i mokré. To je série opatření, která se nám už rozeběhla a s dalšími ještě budeme přicházet.

Můžeme tedy počítat s tím, že se v budoucnu začne měnit česká krajina?

Nebude to tak, že by si toho člověk z roku na rok dramaticky všiml. Takové možnosti nemáme.

To snad ani nikdo nečeká.

Náš plán je, aby se během příštích deseti patnácti let krajina změnila tak, abychom zvětšili absorpční kapacitu půdy pro vodu, snižovali erozní vlivy, ale také abychom krajinu přiblížili potřebám člověka. Zanikly nám polní cesty nebo aleje. 
I tyto prvky tam, kde to dává logiku, třeba i v návaznosti na cyklostezky, chceme napravit.

To asi nebude levná záležitost. 
Z čeho se to bude platit?

Na to máme vyčleněny prostředky z Programu rozvoje venkova, které jsou ze 75 procent hrazeny z Evropské unie a z 25 procent z národního rozpočtu. Od příštího roku bude tento poměr vyšší ze strany státu.

Vrátím se k suchu. Právě to bývá označováno i za důvod migrace, což je dnes v Evropě asi téma číslo jedna. Budou lidé 
v dohledné době utíkat do Evropy i kvůli suchu?

Myslím, že v nějakém měřítku se to už děje. Do Evropy míří lidé nejen ze zemí, kde je válečný konflikt, ale 
i z oblastí severní a střední Afriky, kde lidé nemají pro život takové základní věci, jako je voda, dostatek potravin, zdravotní a školský systém. Asi před půl rokem jsem navštívil Etiopii a byl jsem kousek od hranic s Eritreou. Vidíte tam maminky, které každý den chodí se svými dětmi několik kilometrů pro vodu. To jsou pro Evropana nepředstavitelné věci. Nemůžeme se těm lidem divit, že pokud mají takové základní problémy, přemýšlejí nad tím, jestli někde není lepší život pro ně a pro jejich děti. Je ale potřeba rozlišit, jestli ten, kdo k nám přijde, má šanci získat statut uprchlíka, nebo nemá.Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/marian-jurecka-ruske-embargo-na-potraviny-nebude-trvat-vecne-20150912.html

Představuje migrace pro Českou republiku nebezpečí?

Představuje rizika, ale musíme se podívat na tvrdá čísla. Například v roce 2001 k nám přišlo 18 tisíc uprchlíků ze zemí bývalé Jugoslávie, kteří u nás požádali o azyl. Byli různě nábožensky orientovaní a byli mezi nimi i muslimové. Tehdy se o tom ale nemluvilo. Dnes k nám za den přijdou řádově stovky lidí, které podle mezinárodních dohod zadržíme a provádíme u nich identifikaci. Tito lidé ale nechtějí být v České republice. Jakmile toto řízení skončí, okamžitě se zvednou a odcházejí do Německa. Z těch stovek zadržených lidí požádalo o azyl 120 z nich, takže panika na sociálních sítích a případně ve společnosti není úplně adekvátní. Pak je tu samozřejmě evropský rozměr. Je otázka, nakolik se migranti chtějí opravdu integrovat a nakolik budou chtít naopak žít svůj způsob života, který uplatňovali v minulosti. To je ovšem spíš otázka na německou kancléřku, která má hodně otevřenou náruč a říká: „My vás vítáme." Pokud má takovou rétoriku, tak těžko můžeme přijímat kvóty, protože vůbec nemají smysl. Ti lidé chtějí přes nás jenom projet.

Mluvíte tady o panice. V čem vidíte její příčiny?

Musel jsem to vysvětlovat i doma svým sourozencům a rodičům. Se zadrženými uprchlíky, které vidí ve zprávách, čtou o nich v novinách, děláme po dobu dvou tří měsíců identifikaci. Pokud je neidentifikujeme, vrátíme je jako ilegální. Ty ostatní propustíme a oni se z uprchlických táborů zvednou a za dva dny chtějí být v Německu. To lidi nevědí. Mají pocit, že ti, kteří tu jsou, u nás i zůstanou.

Odpůrci se ale odkazují na různé nepokoje v západoevropských městech, jako jsou například Paříž nebo Marseille. V některých městech jsou zóny, kam se policie bojí vkročit. Nemyslíte, že by obavy z takových věcí mohly být racionální?

To jsou dvě roviny. Jedna je ta aktuální, tedy nepochopení situace, druhá je budoucnost Evropy i České republiky. Takovou otázku si samozřejmě musíme klást. Ta je ale trochu složitější. Jedna věc je nepovedený integrační proces v těchto zemích, kdy se druhá a třetí generace začne projevovat více radikálně. Do značné míry 
s tím souvisejí sociální problémy a nezaměstnanost této generace. Druhá věc je, že Evropa vymírá. Úplně natvrdo vymíráme. Česká republika bude mít podle demografů v roce 2100 mezi 5,5 až 7,5 milionu obyvatel. Teď si řekněme, kdo nám doplní zbytek? O tom se vůbec nevede celospolečenská debata.Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/marian-jurecka-ruske-embargo-na-potraviny-nebude-trvat-vecne-20150912.html

Je Česká republika připravena, jak případné imigranty do společnosti začlenit, aby nevznikala různá ghetta?

Jsme na to připraveni poměrně dobře. Máme zkušenost z let 1995 až 2003, kdy úřady evidovaly 68 tisíc žádostí o azyl a ti lidé tady zůstali. Myslím, že integrovat tyto lidi se povedlo velmi dobře. Dneska ministerstvo vnitra ve spolupráci s kraji, některými obcemi i nevládními organizacemi, církvemi a charitami připravilo síť, aby se nevytvářela ghetta.

Zdá se, že v otázce migrace se velmi rozklížily názory politiků a veřejnosti. Čím si tento rozpor vysvětlujete?

Ten rozpor vnímám. Vidím velkou chybu na straně politiků, že nedokážou vysvětlit, že panika není na místě. Apeluji na vládě, ať lidem tyto věci dopodrobna vysvětlujeme. Druhá rovina je, aby se ti, kteří chtějí v České republice žít, chtěli integrovat. Také aby byli dobře prověření, že nenesou bezpečnostní riziko. To už je ale třeba práce Bezpečnostní informační služby.

Přežije Evropa současnou situaci?

Pokud se bude chovat jako doposud, tak dost těžko. Je nejvyšší čas, aby se i lidé zamysleli nad tím, jakým způsobem i oni sami přispívají 
k tomu, zda Evropa budoucnosti bude taková, jakou ji známe doposud, nebo se změní. To do značné míry souvisí třeba i s porodností.Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/marian-jurecka-ruske-embargo-na-potraviny-nebude-trvat-vecne-20150912.html

Autor: Vilém Janouš


Zdroj: Denik.cz, 12. 9. 2015





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 16:44