Agris.cz - agrární portál

AFP: V Québeku jsou domorodci odhodláni zachránit lesy

14. 9. 2015 | FinančníNoviny.cz

Mandy Gullová vystupuje z vrtulníku a v jejích očích jsou slzy. "Nikdy jsem nespatřila nic tak smutného. Kdyby to tak viděl můj dědeček," říká zástupkyně šéfa rezervace Indiánů na severu kanadské provincie Québec. Na jejím tradičním území neustále ubývají lesy, píše agentura AFP.

Let nad severským lesem, poznamenaným prací dřevorubců, sice mladou ženu nepotěšil, ale posílil její odhodlání. "Nikdo tuto zemi nevlastní, patří jen sama sobě. Musíme ze všech sil bojovat za její ochranu," zdůrazňuje.

Již pět let obec Waswanipi, v jejímž čele stojí, bojuje za to, aby se 13.000 kilometrů čtverečních panenského lesa obklopujícího údolí řeky Broadback stalo rezervací. Tento boj je velmi odhodlaný, zejména proto, že 90 procent pozemků patřících odpradávna k této osadě ležící na tisíc kilometrů severně od Montrealu již bylo odlesněno.

Pro Indiány z kmene Kríů je ochrana tohoto území klíčová, neboť sobi a losi a další zvěř putuje stále více na sever, podle toho, jak postupují dřevorubci a jak se urychluje oteplování klimatu.

Od poloviny července, kdy québecká vláda zveřejnila plán na zachování těchto lesů, který však umožňuje dřevařským společnostem kácet na obou stranách řeky Broadback, se obyvatelé Waswanipi ocitli téměř v obležení.

Zástupci dřevařského průmyslu již navštívili tallymana Dona Saganashe, jehož lovecký revír leží v srdci oblasti, kde je povoleno kácet.

"Přišli za mnou, že tu postaví most, protože tady je nejužší místo řeky, ale Broadback není na prodej," stěžuje si Don Saganash před vodopádem průzračných vod plných jeseterů, štik a candátů.

"Když vidím kamion plný kmenů jehličnanů, je to jako kdybych dostal ránu pěstí," připouští. "Můj otec, rovněž tallyman, říkával: nemáme právo prodávat zem. Jsme boží tvorové a Bůh nám dal tuto zemi, abychom na ní žili," dodává.

Tallymanové mají již celé generace za úkol dohlížet na severské lesy, počítat stavy zvěře a kontrolovat pasti.

Lesy patří k identitě tohoto severského lidu a novorozenci z Waswanipi se křtí při symbolické chůzi po větvích jehličnanů.

Sněžný skútr sice nahradil saně tažené psy a kluzák kanoe, ale 16.000 Kríů z Québeku žije stále podle tradic nomádských předků, kteří byli před čtyřicítkou let donuceni k usedlému způsobu života.

V té době přišli "bílí" z jihu, aby tu postavili obrovské vodní elektrárny určené k zásobování Québeku elektřinou. Výměnou za to Kríové získali jistou politickou nezávislost a především štědré subvence.

Québecká vláda však má právo zde těžit přírodní zdroje. Aby Kríové lesy zachránili, obrátili se na ekologickou organizace Greenpeace. Spolu s ní tu v srpnu rozestřeli obrovský transparent s nápisem Zachraňte Broadback!

Greenpeace, kterou dřevařský gigant Produits Forestiers Résolu žaluje o sedm milionů kanadských dolarů (asi 127 milionů Kč) a která je ve sporu s québeckou vládou, pozvala k této příležitosti novináře, aby tak vyvíjela tlak na mezinárodní kupce dřeva a kanadského papíru. Německý mediální koncern Axel Springer nedávno přestal nakupovat u Résolu z důvodu jeho sporů s domorodým obyvatelstvem a ekology.

Don Saganash byl dlouho ve svém boji osamocen, ale nyní ho podporují trapeři z ostatních obcí a připojilo se k němu několik sdružení kanadských Indiánů. A kdyby se snad dřevorubci odvážili na jeho území u řeky Broadback, přísahá, že je bude hájit s nasazením života.


Zdroj: FinančníNoviny.cz, 14. 9. 2015





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 31.05.2020 06:23