Omlazením lesa na Šumavě dle vědců vzrostly tisíce nových stromů

Přirozeným omlazením lesa na Šumavě v posledních deseti letech vzrostly tisíce nových stromů. Tvrdí to autoři vědecké studie. Podle nich touto cestou na hektaru roste více stromů, než kdyby je sázel člověk. Přirozené omlazení stojí na principech nezasahování lidí do přírodního procesu. Na Šumavě se takto vyvíjejí některé lokality postižené orkánem Kyril v roce 2007. Bez zásahu tam zůstaly polomy a pod nimi rostou přirozeným omlazením nové stromky.

Tématu se věnuje vědecká práce, která se nedávno objevila v časopise Journal of Applied Ecology. Její autoři, mimo jiné z České zemědělské univerzity v Praze, sledovali tento proces v lokalitě mezi Roklanem, Luzným a Černou Horou v oblasti okolí Kvildy na Prachaticku a Modravy na Klatovsku. "Dříve lidé zmlazování zpochybňovali. Dnes je naštěstí jiná situace než před šesti sedmi lety. Nové poznatky prokazují nejen existenci dostatečného množství nové generace lesa, ale i vlivy, které na její uchycení působí," uvedl náměstek ředitele šumavského parku Martin Starý, který je zároveň jedním ze spoluautorů vědecké studie.

"Les, který ponecháme kůrovci nebo přírodě, poroste sám. Obnovuje se sám ze svých zdrojů. Ten rozpuk lesa je pro nás překvapivý a příjemný. Dále nás těší, že víme, že v tomto lese nedochází ke změně vodního režimu. Spíš se v něm voda zadržuje, než aby odtékala nebo se odpařovala," řekl dnes ČTK ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený.

Dodal, že ve zmlazených lesech se momentálně vyskytuje na hektaru v průměru 5000 mladých stromků. V některých lokalitách jich na stejné ploše roste až 80.000. "Ale dojde tam k přirozené selekci. Stromy jsou jako lidé, zápolí mezi sebou o prostor a přežijí ty nejschopnější," uvedl Hubený. Pozorování podle něj ukázalo, že v procesu omlazování nemá negativní vliv ani výskyt dřevin jako bříza nebo jeřáb. V horizontu tří let je prý přerostou smrky. "Ten vliv těchto takzvaných pionýrských dřevin je tak velmi krátký," uvedl Starý.

Orkán Kyril byl největší pohromou, kterou šumavský národní park zažil. Silný vítr tehdy poničil téměř milion kubických metrů dřeva. Tehdejší vedení parku rozhodlo, že se na řadě míst nebude zasahovat. Tím vzniklo prostředí pro přirozené omlazení lesa.

rek hj