NKÚ: Skoro pětina Čechů stále nemá kanalizaci podle podmínek EU

Česko stále nesplňuje podmínky Evropské unie týkající se čištění odpadních vod, i když je mělo splnit už v roce 2010. Odpovídající kanalizaci tak stále nemá skoro pětina české populace. Podmínky EU se ČR podaří splnit až v roce 2021, což je 11 let po termínu. Informoval o tom Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), jehož pracovníci kontrolovali využití peněz určených na infrastrukturu vodovodů a kanalizací v letech 2009 až 2015.

Podle ministerstva zemědělství je na vině pomalý rozjezd evropského dotačního programu Životní prostředí, který spadá pod ministerstvo životního prostředí (MŽP) a chybějící investorské přípravy měst a obcí. S tím ale MŽP nesouhlasí. První výzva z OPŽP 2007-2013 byla podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové vyhlášena v roce 2007, tedy ještě před schválením programu.

Splnění evropských požadavků mělo podle ministerstva zemědělství (MZe) stát 75 miliard Kč. Náklady měly rovným dílem pokrýt peníze z Bruselu, státního rozpočtu a od investorů. V polovině roku 2015 ale požadavky EU stále nesplňovaly aglomerace s celkovým počtem 1,7 milionu obyvatel, z nichž většinu tvořila Praha a okolní obce. Náklady na jejich splnění Mze odhadlo na sedm až osm miliard korun, přičemž nejvíce peněz bude potřeba na dobudování ústřední čistírny odpadních vod v Praze.

Podle MZe je důvodem nedostatečná investorská příprava pražského magistrátu. "Podle údajů, které máme v současné chvíli k dispozici, by do konce letošního roku měla evropské požadavky splnit všechna zbývající nevyhovující města s výjimkou Prahy, která by měla naplnit evropskou směrnici v roce 2018," sdělil dnes ČTK mluvčí resortu Hynek Jordán.

Přestavbu Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově zahájila Praha 10. října. Stavba nové vodní linky by měla trvat 30 měsíců, poté by měl začít roční zkušební provoz. Stavba vyjde na 5,8 miliardy Kč, dalších 200 milionů bude stát provoz v prvním roce jejího fungování. Stavbu bude platit Praha a Pražská vodohospodářská společnost, z fondů EU Praha peníze nedostala.

"Kvůli nedostatečnému řízení, roztříštěným kompetencím a chybějící komunikaci mezi orgány stále chybí v České republice plně funkční systém, který by zajistil trvalou udržitelnost vodovodů a kanalizací. Česká republika navíc nesplnila podmínky Evropské unie týkající se čištění odpadních vod a hrozí jí za to sankce," uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková. Podle Jordána ale zatím ČR žádnou sankci od EU v oblasti vodovodů a kanalizací nedostala.

"Problémem podpory vodohospodářských projektů byla kritika ze strany EK ve věci chybějícího účinného regulatorního prostředí (např. pro oblast provozních smluv), což patří do kompetence ministerstva zemědělství," reagovala mluvčí Roubíčková na dotaz ČTK. Resort životního prostředí tak musel podle ní částečně suplovat roli regulátora, aby mohly být vodohospodářské projekty v ČR vůbec podpořeny, což se prý projevilo na pozdějším zahájení větších infrastrukturních projektů.

Špatný stav vodovodů a kanalizací i jejich trvalou udržitelnost měly v rámci MZe řešit konkrétní programy, na něž ministerstvo přerozdělilo 13,5 miliardy ze státního rozpočtu. První dokončený program financoval například 1116 kilometrů vodovodních sítí a 662 kilometrů kanalizací.

NKÚ konstatoval, že o dotacích z některých programů od listopadu 2011 rozhodoval přímo ministr zemědělství nebo jeho náměstek. "Ignorovali přitom pravidla programů, která jasně určují, komu a za jakých okolností může být dotace udělena. Rozhodli tak například o poskytnutí dotace státnímu podniku, přestože tyto peníze nebyly pro státní podniky určeny. V 11 případech zase rozhodli o poskytnutí vyšší dotace, než zmíněná pravidla povolovala," dodala Málková. Od října 2011 byl ministrem zemědělství v Petr Bendl (ODS). Podle Jordána přistoupilo ministerstvo k tomuto způsobu schvalování kvůli urychlení administrace projektů. Podle něj ale stanovoval náměstek nebo ministr pouze výši podpory. "Rozhodování vedení ministerstva probíhalo podle nastavení programu," dodal mluvčí.

Bendl ČTK řekl, že by se musel seznámit s podrobnostmi, proto se může vyjádřit jen obecně. "Já bych skoro řekl, že to jsou běžné výsledky NKÚ, že na to upozornil. Rozhodně nešlo o protizákonnou činnost, ministr má právo věci měnit v případě, že se něco takového může. Určitě to nebylo v rozporu se zákonem," dodal.

Také Evropský účetní dvůr při kontrole evropských peněz na čistírny městských odpadních vod v Česku, na Slovensku, Maďarsku a Rumunsku poukázal na stále nevyřešenou trvalou udržitelnost vodovodů a kanalizací v těchto zemích. Podle ministerstva jsou ale data vytržená z kontextu, protože soudní dvůr se zabýval jen čtyřmi čistírnami z více než 2500 evidovaných v ČR.

Na rozdíl od ostatních kontrolovaných zemí lidé v ČR nemají povinnost připojit se ke kanalizaci, pokud ji mají k dispozici, tvrdí NKÚ. Podle ministerstva zákon o vodovodech a kanalizacích umožňuje obcím přikázat vlastníkům stavebních pozemků připojit se ke kanalizaci, pokud je to technicky možné.

U akcí, na které se zaměřil ve své kontrole NKÚ, se přitom počet obyvatel připojených na nově vybudovanou kanalizaci pohyboval mezi 56 až 100 procenty. "Zvláště u nižšího počtu připojených domácností klesá efektivita celé stavby," uvedli kontroloři.

abz drh nlm mrz snm