Festival šampaňského poprvé bude v sídle velvyslanectví Francie

Letošní 9. ročník festivalu Grand Jour de Champagne mohou milovníci šampaňského a gastronomických zážitků poprvé navštívit v prostorách barokního Buquoyského paláce v Praze, sídle francouzského velvyslanectví. Sklenku šampaňského si zájemci ve dnech 4. až 7. listopadu mohou vychutnat třeba v salonu Richelieu, salonu Karla X. či v Hudebním salonu. Akci bude 4. listopadu hostit také Premier Hotel International Brno. Novináře o tom dnes informoval ředitel festivalu Ondřej Balík.

"Nové místo konání festivalu je významným krokem nejen kvůli krásné dekoraci Buquoyského paláce, ale především se z festivalu stává to, o co jsme usilovali. Tedy dostává další společenský, politický a kulturní rozměr, který ho odliší od řady jiných degustací," řekl ČTK Balík.

Přehlídku doprovází degustace, rauty a společenské akce. V Praze se účastníci mohou těšit například na menu složené z humrů, ústřic, kaviáru a šampaňského nebo na snídani s šampaňským a lanýži.

Přípravy slavnostního menu se Praze ujme držitel dvou michelinských hvězd Bernard Bach a letos nebude michelinská hvězda odepřena ani Brnu. O gastronomický zážitek se zde v hotelu Premier Hotel International Brno postará nejmladší laureát tohoto ocenění, Michaël Nizzero, který v současnosti působí v hotelové restauraci pětihvězdičkového hotelu La Briqueterie v Épernay v oblasti Champagne.

Svou účast letos potvrdilo mnoho nových vinařství a výrobců, mimo jiné Roger Barnier, Deutz, Brugnon, Guy Charbaut nebo Vollereaux. Chybět nebudou ani tradiční hosté přehlídky, jako je Mailly Grand Cru, Salon/Delamotte, Fleury, Taittinger, Louis Roederer či deVenoge.

Víno s označením Champagne se může vyrábět pouze ve francouzské oblasti Champagne-Ardenne. Tato zásada je v Evropské unii zakotvena ve statutu chráněného místa původu. V oblasti Champagne existuje přes tisíc producentů šampaňských vín, někteří pěstitelé pouze pěstují révu, hrozny pak prodávají šampaňským domům, kde se vína lisují, procházejí první fermentací, následně procházejí scelováním, a po přidání kvasinek a třtinového cukru zrají ve sklepech, kde se víno rozvíjí a druhotným kvašením se v něm vytvářejí bublinky. Ročně zde vyprodukují přes 300 milionů lahví vína, polovina z toho jde na export.

Roman Jireš