MZe chce mít do roku 2020 v eko režimu 15 procent polí

Ministerstvo zemědělství dokončuje plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020. Chce, aby v České republice bylo 15 procent ekologických ploch z výměry zemědělské půdy. ČTK to dnes řekl mluvčí rezortu Hynek Jordán. Tento podíl měla podle schváleného plánu z roku 2010 splňovat ČR již nyní, letos ale plochy dosáhly 12 procent výměry. Nový plán chce ministerstvo předložit vládě přibližně do měsíce.

Podle Jordána by se měl podle materiálu zvýšit podíl českých biopotravin na českém trhu na 60 procent, biopotraviny by se pak měly na celkové spotřebě jídla podílet třemi procenty. I tohoto podílu měla ČR již letos dosáhnout, podle posledních dat za předloňský rok činil podíl 0,71 procenta.

Celkový obrat s biopotravinami včetně vývozu dosáhl v roce 2013 přibližně 2,7 miliardy korun, spotřeba biopotravin v ČR byla v hodnotě 1,95 miliardy. Podle rezortu trh roste přibližně o pět procent ročně, chce hledat cesty na podporu producentů. "V tuto chvíli je ovšem předčasné hovořit o konkrétních projektech," dodal mluvčí. Zvýhodňuje je i v projektech v rámci Programu rozvoje venkova. Ekologičtí zemědělci si však stěžují, že málo.

Podle zakladatele sítě obchodů Sklizeno Davida Kukly pociťují obchodníci nedostatek českých produktů v bio kvalitě, zejména pak u čerstvých potravin. "Bohužel cena biopotravin je často vysoká kvůli náročnosti výroby, takže i poptávka je samozřejmě nižší a nízká poptávka zase tlačí ceny nahoru a je to začarovaný kruh. Nejmarkantnější je to u bio drůbeže," řekl ČTK Kukla.

Během léta se objevily pochybnosti, zda je vhodné označovat potraviny slovy jako je farmářský, když například hlavní surovina produktu pochází z velkovýroby. Ministerstvo nyní připravuje vyhlášku, podle které by se mělo odůvodňovat používání pojmů jako je "domácí", "čerstvý" nebo "přírodní". Podobně by se mělo ustanovení vztahovat i na pojmy, které vyhláška přesně nedefinuje. "Pokud tedy výrobce použije u svého výrobku název 'šunka pro děti' musí být současně schopen toto své tvrzení řádně odůvodnit," dodal mluvčí. Obdobně by podle něj mělo jít i o slova jako "babiččina", "dědečkova", "farmářský" nebo "poctivé".

Podle Kukly se zákazníci přesně neshodnou, co si pod pojmem farmářský mají představovat. "Někdo zahrnuje do definice to, že je dodržován welfare zvířat, někdo bere za farmářské řemeslné produkty. Někdo by to vymezil počtem zaměstnanců, jiní to nevidí jako relevantní ukazatel," uvedl Kukla, podle kterého mají být farmářské výrobky podle zákazníků kvalitní s českým původem a bez zbytečné chemie.

Od začátku roku do září vzrostl v ČR počet ekofarem o více než osm procent, bylo jich 4188. Ekologičtí podnikatelé hospodařili na 502.374 ha půdy, což je přibližně 12 procent celkové výměry půdního fondu v Česku. Za stejné období také vzrostl o 4,5 procenta počet výrobců biopotravin, bylo jich 529.