Pokud nezaprší, přijdou problémy

Málokdo zřejmě čekal, že ještě v polovině listopadu si budeme užívat babího léta s teplotami, které by slušely spíše začátku října. Podle profesora Miroslava Trnky z Mendelovy univerzity v Brně bychom si ale měli do budoucna na takové počasí zvyknout. Větší problém podle něj bude, že pokud výrazněji nezaprší, čekají na jaře zejména zemědělce a vodohospodáře velké problémy.

„Počasí posledních dnů je v rámci dlouhodobé klimatologie počítající se stovkami let nenormální. V kontextu posledních let to ale zas tak výjimečné není. Kolik jsme měli zim začínajících na Martina a končících o Velikonocích? Toto je jeden z módů počasí, který do budoucna můžeme mít. Vzhledem k naší geografické poloze a klimatickému systému ale nelze vyloučit ani to, že po teplém podzimu můžeme mít tvrdou zimu, jako byla naposledy v roce 1985 a v menší míře na přelomu 2005 a 2006,“ řekl Trnka.

Dvě úrody nečekejme

Ani díky teplému počasí by neměla nastat situace, kdy by zemědělci sklízeli dvě úrody do roka.

„Maximálně se může stát, že by to byla jedna a půl úrody. Tedy že hodně brzy sklidí ozimy a pak lze uvažovat o nějaké krátce vegetující jařině. To by šlo jen v těch nejteplejších místech a hlavně v kombinaci s dostatkem vody. A to je problém – kde je u nás teplo, tak chybí voda. Navíc jsme stále dost na severu a nějaká zima tu pořád bude. A teploty okolo nuly nekorespondují se dvěma vegetačními fázemi,“ upozornil Trnka.

Právě nedostatek vody, přestože není tak viditelný jako v létě, dál v Česku panuje a v nejbližších dnech se situace nemá zlepšit.

„Nelze vyloučit, že přijdou zimní srážky a situace se vyrovná. To by jich ale na těch nejhůře postižených místech muselo být tolik, že to za posledních padesát let pamatujeme jen dvakrát. Pokud by trval normální průběh počasí, máme na začátku příští sezóny zaděláno na pořádný průšvih,“ varoval Trnka.

Černý scénář

Zimu jako poslední šanci na zvrácení nedostatku vody vidí i Petr Kolář z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

„Sněhová pokrývka je rozhodující pro vodní zdroje u nás. A teď byly dvě zimy po sobě hodně chudé na srážky, na horách nebylo tolik sněhu a příroda nedostala takovou vláhu, na jakou je zvyklá. Ale sucho je tak výrazné, že by to chtělo opravdu delší dobu srážek a množství sněhu,“ řekl Kolář.

Trnka věří, že při výraznějších srážkách by mohla nová sezóna začínat opět na normálu, co se vody v krajině týče.

„Už nyní ale vidíme problémy u zemědělců. Některé ozimy se moc nevydařily, byly založeny do suchého září a října, porosty zejména na severu Moravy nevypadají moc dobře,“ zmínil Trnka s tím, že pokud by se opakoval scénář dvou posledních zim, sucho se moc nezmírní.

„Zemědělství dokáže s tou trochou vody v zimě pracovat, to by se více projevilo v květnu a červnu, kdy by rostlinám začala vláha docházet,“ řekl Trnka.

„Pokud by se k tomu přidalo teplé a suché jaro, mohli bychom se nadít velmi nepříjemných konců. Zemědělci by měli pečlivě zvážit, jak a kdy porosty založí. V krajině prostě voda chybí a budeme muset velmi pečlivě nakládat s tou vláhou, kterou v zimě dostaneme,“ dodal Trnka.

Tisk

Další články ke kauze Sucho:

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info