Počty přeštických prasat se v ČR zvyšují

Počet přeštických černostrakatých prasat chovaných v Česku roste. Oproti roku 2013 přibylo prasnic v registrovaných chovech o šestinu na 358 kusů, řekla ČTK Eva Václavková z Výzkumného ústavu živočišné výroby. V roce 2011 bylo v ČR odchováno 134 prasniček. Cena masa v řeznictví je často vyšší než u běžných zvířat, má ale víc vnitrosvalového tuku, který posiluje chuť masa.

"Nejsou tam započítaní chovatelé, kteří mají dvě tři prasnice, ale nepřihlásili se do programu. Tedy nežádají o dotace a neprovádějí kontroly užitkovosti," uvedla Václavková.

Maso z přeštických prasat je tučnější než běžné vepřové, chovatelé podle Václavkové proto dostávají na jatkách méně peněz. Navíc jsou přeštická prasata méně vyšlechtěným plemenem, mají přibližně 11 selat v jednom vrhu. U konvenčních plemen se rodí okolo 15 selat. Chovatelé "přeštíků" mohou ale žádat o dotace na zachování genových zdrojů těchto prasat.

I když se přeštická prasata hodí i na výrobu šunky, prakticky se tak podle Václavkové neděje. To by totiž musela být poražená v době, kdy váží okolo 70 kilogramů. "Porážejí se ve 110 - 120 kilech jako všechna ostatní prasata," vysvětlila Václavková, podle které je tomu tak kvůli jatečním linkám, které jsou standardizované na určité váhy prasat.

V obchodech se přitom prodává vepřové z přeštíků dráž než z konvenčního chovu, podle Václavkové jsou tato prasata často chovaná v biorežimu. Ceny se ale značně liší i mezi jednotlivými obchodníky. Například v e-obchodě Naše maso se prodává kilogram krkovice na gril za 412 korun, na serveru Maso domů pak za 155 korun za kilogram. Svět bedýnek nabízí půlkilogramovou krkovici za 134 korun.

Plemeno vyšlechtili v 19. století v Přešticích na jižním Plzeňsku. Přeštické prase má i svůj vlastní pomník. V 60. letech 20. století vzniklo kameninové sousoší dvou strakatých prasat v areálu tehdejšího zemědělského družstva u hlavní silnice z Přeštic do Klatov. Na místě stojí dosud.