Domácí porážka. Maso potěší už více lidí, avšak jatka se bojí černého trhu.

„Přece si kvůli svatbě nepůjdu koupit do obchodu maso, když ho mám plný mrazák. Přesto ho teď nesmím na té svatbě podávat," uvedl ekologický zemědělec a zároveň prezident Společnosti mladých agrárníků ČR Petr Mahr. Naráží na současnou právní úpravu, podle níž nesmějí být produkty z domácí porážky distribuovány mimo domácnost, v níž se porážka koná.

Veterinární zákon, jehož současná podoba je v tomto ohledu podle Mahra postavená na hlavu, by se měl v dohledné době změnit. K chovatelům prasat a skotu by měl být právě v případě distribuceproduktů z domácí porážky přívětivější.

Tvrdí to ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Nově bude možné obdarovat produkty ze zabijačky i osoby blízké," vysvětlil ministr. Tím se rozšíří okruh lidí, kteří by si mohli na různých zabijačkových specialitách pochutnat. Do konce letošního roku by novelu měla projednat vláda.

V současné době platí, že lidé mohou bez jakéhokoliv hlášení porazit prase a pak ho doma i zkonzumovat. Od roku 2012 mohou také chovatelé po ohlášení veterinární správě doma porazit skot, který není starší než dva roky. V obou případech se tyto produkty nesmějí dostat mimo domácnost.

Pokud by prošla zamýšlená úprava, těmito výrobky by mohl chovatel obdarovat mnohem širší okruh lidí. S trochou nadsázky by se dalo říct, že za termín „osoba blízká" se snadno schová celá vesnice. A to se příliš nelíbí Českému svazu zpracovatelů masa, který v rozvolnění podmínek vidí nebezpečí nekontrolovaného šíření potenciálně závadného masa a také rozšíření černého trhu s masem.

„Když vezmete podle zákona dvouleté dobytče, může vážit 500 až 550 kilogramů. Člověk průměrně sní za jeden rok osm kilogramů hovězího masa. Budeme-li předpokládat, že v jedné rodině žijí tři až čtyři lidé, tak spotřebují 20 až 30 kilogramů masa. Když budeme u těchto lidí přepokládat vyšší spotřebu, tak se můžeme dostat na nějakých 60 kilogramů. Určitě tato rodina nezkonzumuje 550 kilogramů," vysvětlil ředitel svazu Jan Katina.

Podle navrhovaných změn ve veterinárním zákoně by chovatel navíc mohl porazit pět kusů skotu bez věkového omezení ročně. „U pěti kusů jsou to dvě a půl tuny. Ukažte mi rodinu, která by to zkonzumovala," míní Katina. Podle něho zbylé maso chovatelé určitě nepovezou k zlikvidování do kafilérie, ale může skončit na černém trhu.

Chovatel skotského plemene skotu Galoway Petr Mahr má také od veterinářů schválenou domácí porážku. „Jednou za rok mi to stačí, ale proč někoho omezovat?" ptá se. Zároveň si nemyslí, že by nová úprava přispěla k rozšíření černého trhu. „Kdo chce dělat černotu, tak to stejně dělat bude," doplnil.

Nekalé jednání ohledně domácích porážek zatím nezaznamenávají ani veterináři, respektive se nesetkávají s udáním, že by někdo maso z domácích porážek nelegálně prodával. „Není nám známo, že by se někdo s podobným problémem obrátil na některou krajskou veterinární správu. Zatím jsme pouze šetřili podezření, že restaurace odebírá maso z domácí porážky, ale to bylo ještě před 1. lednem 2015, kdy nebyla Státní veterinární správa kompetentní provádět dozor restaurací. A i dnes se takové podezření velmi těžce dokazuje," uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal.

Nicméně i z takových případů mají jatka obavy. Pokud by stravovací zařízení nakoupila část masných výrobků z oficiální sítě a část z černého trhu, v případě vzniklých zdravotních potíží se provozovatel bude odkazovat na to, že maso koupil legálně na jatkách. „Pokud se něco stane, může to ohrozit pověst jatek," vysvětlil Katina.

Český svaz zpracovatelů masa byl už proti rozšíření domácí porážky na dvouletý skot a v připomínkovém řízení se vyjadřoval i k současným navrhovaným změnám. Nejraději by domácí porážku skotu zrušil úplně.

Podle šéfa Asociace soukromého zemědělství ČR Josefa Stehlíka jsou ale obavy jatek neopodstatněné. „Ukázalo se, že černý trh se nerozjel. Zvířata (skot) jsou totiž uvedená v centrální evidenci. A pokud někdo poráží prasata a začne s nimi obchodovat, veterinární správě neunikne," řekl Stehlík.

Přestože se veterináři s černým obchodem nesetkávají, domácí porážky nejsou vždy bez šrámů. „Vícekrát jsme šetřili nelegální porážení zvířat a distribuci jejich masa, nebo takzvané pronajímání porážkových prostor pro domácí porážky, což z pohledu legislativy znamená provozování neschválených jatek," přiblížil Pejchal.

Každopádně lidé, kteří porušují pravidla pro domácí porážku, nebo nelegálně uvádějí na trh maso z domácí porážky, mohou počítat s pokutou do deseti tisíc korun.