Pěstování jarního ječmene na jihu Moravě je kvůli klimatu rizikem

Pěstování jarního ječmene na jižní Moravě v současných klimatických podmínkách je rizikovým podnikem. Během své prezentace na brněnském veletrhu Techagro na to upozornil bioklimatolog Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity. Zdůraznil, že už neplatí, že jižní Morava a Polabí jsou obilnicemi České republiky, protože v těchto oblastech se na kvalitě a množství úrody nejvýraznější podepisuje sucho.

Právě kvůli němu a zvyšující se průměrné teplotě na území ČR se postupně mění stanovištní podmínky. "Změna je velmi rychlá. Zemědělské výrobní oblasti, jak jsme je znali podle map a učebnic v letech 1961 až 2000, už neplatí. V Polabí a na jižní Moravě vznikly nové, pro které ještě nemáme pojmenování," řekl o dříve nejúrodnějších oblastech Žalud.

Uvedl, že podle měření za posledních 150 let se průměrná teplota v Česku zvýšila o jeden stupeň. "Jde o trend, který bude pokračovat. Díky tomu se dostanou škůdci do vyšších nadmořských výšek, vylíhne se větší počet generací za rok a přijdou invazivní druhy, které u nás nemají přirozené nepřátele," poznamenal Žalud, který s kolegy několik let pracuje na projektu Intersucho.

Takzvané zemědělské sucho, tedy nedostatek vláhy pro rostliny, způsobuje kromě oteplujícího se klimatu ještě charakter krajiny a způsob jejího využívání. "Rakušané za hranicemi jižní Moravy takové problémy nemají. Obhospodařují totiž menší bloky půdy. Velké bloky se sice lépe obdělávají, ale je to neudržitelné. V krajině voda chybí, což dokazuje i naše studie. Srovnali jsme výnosy z let 1900 a 2000 a ukázalo se, že vyšší teplota vždy znamenala nižší výnos. Ale sucho tehdy znamenalo vyšší výnos, zatímco dnes nižší. Z toho plyne, že tehdy voda v krajině nechyběla, dnes ano," řekl Žalud.

Podle něj už je nyní hrozba sucha tak vážná, že to pochopili politici, kteří se snaží dělat kroky, které do budoucna dopady výrazně zmírní. "Opatření jsou však naprosto v plenkách. Během letošního či příštího roku má vzniknout novela vodního zákona. Dobře víme, jaké můžeme udělat agrotechnická či biotechnická a organizační opatření. Navíc půda dokáže poměrně rychle regenerovat, pokud jí dodáme dostatek organické hmoty. Také se v krajině zvyšuje počet vodních ploch," uvedl Žalud. Jako zásadní problém všech opatření vnímá vlastnické vztahy. Zhruba 70 procent obdělávané zemědělské plochy mají zemědělci pouze v nájmu. Nemají tedy motivaci do cizích pozemků investovat, protože jim to nepřinese okamžitý zisk.