V Libereckém kraji roste zájem o ekologické zemědělství

V Libereckém kraji roste zájem o ekologické zemědělství. Šetrně se v kraji hospodaří na téměř čtvrtině z bezmála 140.000 hektarů zemědělské půdy. To je druhý nejvyšší podíl v zemi po Karlovarském kraji, řekla dnes novinářům zemědělská analytička Andrea Hrabalová. V průměru je v Česku v režimu ekologického zemědělství zhruba 11 procent zemědělské půdy a aktuálně je v registru bezmála 5000 ekologicky hospodařících podniků.

Liberecký kraj je po Praze co do rozlohy nejmenším v zemi. Není zemědělskou oblastí a zemědělská půda tvoří jen 44 procent z 316.000 hektarů jeho rozlohy. Téměř polovinu zemědělské půdy pokrývají trvalé travní porosty. V registru ekologických podnikatelů je v kraji aktuálně zapsáno zhruba 260 podniků a farem. "Šedesát procent z nich je zaměřeno na chov hospodářských zvířat," řekla Hrabalová. Třetina skotu, který se v kraji chová, je v režimu ekologického zemědělství a také téměř 60 procent ovcí.

Přechod na ekologické zemědělství vyžaduje dvouleté přechodné období, to v minulosti zemědělce odrazovalo, protože zejména chovatelům klesaly kvůli nižší užitkovosti výrazně tržby. Stát ale zemědělcům ztráty vyrovnává vyššími dotacemi. Podmínky jsou ovšem velmi přísné. "Podle evropské legislativy nesmí ekologický zemědělec používat syntetická minerální hnojiva, žádná dusíkatá hnojiva, nesmí používat herbicidy, které se používají na likvidaci plevele," řekl odborník na ekologické zemědělství Roman Rozsypal. Omezené je i používání chemikálií hubících houby a škůdce.

Ekologické zemědělství je ale mnohem šetrnější ke krajině. Liberecký kraj je specifický tím, že je jeho území velmi bohaté právě z hlediska přírody. Zhruba třetina výměry kraje je nějakým způsobem chráněna. Na jeho území leží více než stovka chráněných území a lokalit, z nich největší jsou chráněné oblasti Jizerských hor, Lužických hor, Českého ráje a Krkonošského národního parku. Cenné oblasti jsou však také například v bývalém vojenském prostoru Ralsko. To vše je pro zemědělství omezující.

Třeba farma Josefa Jóna v Příchovicích na Jablonecku podniká právě v takových podmínkách. Malý šlechtitelský chov je nejvýše položenou farmou nejen v Libereckém kraji. Chovatelé se musejí vyrovnávat s náročnými klimatickými podmínkami, přesto farma patří k nejlepším chovatelům českého strakatého skotu. O rozšíření stáda ale uvažovat nemohou. "Těch 150 kusů je maximum, jsme v Jizerských horách přes 800 metrů nad mořem, máme tady louky, které nejsou tak obnovitelné jako v kraji dole, kde to nahnojíte a ty kulturní trávy narostou. My musíme žít s krajinou, zachovávat byliny, které tady jsou," řekla zootechnička Irena Vodseďálková.