V Česku ubývá krav. Překážkou je byrokracie, zlobí se sedlák

Tuzemské louky spásá čím dál méně dobytka. Skotu je v zemi zhruba dvakrát méně než koncem 80. let. Příčinou je krom vysokých provozních nákladů či přebytku mléka také byrokracie. Například farmáři Podstavkovi kontroloři na 4 měsíce odebrali dotace, protože na pastvinu vypustil „o setinu krávy“ víc, než směl.

„Dojné krávy, to je hrozná dřina. Vstáváme před šestou, jdeme podojit, nakrmit, protože nejprve se musí nažrat dobytek a pak teprve lidi,“ říká Ondřej Podstavek. „V létě to už pak je od nevidím do nevidím. I v noci,“ přibližuje náročný život farmářů. „Nakrmit, podojit. Každý den. Furt dokola, znovu a znovu,“ líčí stereotyp jeho syn Zdeněk Gregor.

Do chléva farmáře Podstavka by se vešlo o 40 kusů skotu víc. Zemědělec by tu krávy rád měl, ale nesmí. Naráží na předpisy. „Na pastvu by se vešly, ale byrokracie to nedovolí. Jestli tam bude o jednu krávu víc nebo míň, přitom vůbec nerozhoduje,“ stěžuje si sedlák.

Loni byl pan Podstavka úřady potrestán. Na deset dnů pustil na pastviny o „setinu krávy“ víc, než směl, vyčetli mu kontroloři. Na čtyři měsíce přišel o dotace, celkem o 140 tisíc korun.

Pastviny se přitom vyprazdňují. Ke konci loňského roku chovy čítaly milion a 366 tisíc kusů skotu, což je o půl procenta méně než rok předtím. Ve srovnání s delším časovým obdobím stavy hospodářských zvířat klesly ještě mnohem výrazněji – oproti roku 1987 na 40 procent.

Podle farmářů hrozí další rušení chovů, třeba kvůli provozní náročnosti nebo přebytku mléka. V Evropské unii má Česko jednu z nejnižších hustot hospodářských zvířat na hektar orné půdy, pouze 58 setin dobytčí jednotky. Lépe je na tom Německo i Francie. Vede Nizozemí.

„Když budu produkovat mléko, tak je musím za rentabilní cenu někam odbytovat. To je teď problém,“ vysvětluje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Kvůli byrokracii bych nejradši skončil,“ vzdychá farmář Podstavek. „Ale člověka to baví,“ dodává.