Do Sněmovny dorazil opět návrh zahrádkářského zákona

Do Sněmovny dorazil po sedmi letech nový návrh zahrádkářského zákona. Podepsaly ho téměř čtyři desítky poslanců z klubů ČSSD, KSČM i Úsvitu. Je mezi nimi i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zákon především stanovuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou a má pomoci řešit problémy s pozemky pro zahrádkové osady. Po jeho přijetí volají zahrádkáři již řadu let a Český zahrádkářský svaz návrh zákona vítá. Sněmovna už obdobný návrh obdržela v roce 2009, schválený zákon však tehdy vetoval prezident Václav Klaus a Sněmovna už o jeho vetu nerozhodla.

Nynější návrh stanoví mimo jiné podmínky pro zahrádkářskou činnost, pro zřizování zahrádkových osad a pro užívání pozemků v zahrádkových osadách. Navrhuje se mimo jiné, aby Státní pozemkový úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo obce měly právo převést pozemky pro zahrádkářskou činnost, případně je pronajmout nebo propachtovat. Také jednotlivci i právnické osoby by měli dostat právo požádat úřady nebo obce o převedení vhodného pozemku pro zahrádkářskou činnost, pokud je tento majetek pro stát trvale nepotřebný.

Pacht pozemku uzavřený na dobu neurčitou bude možné vypovědět jen 12 měsíců dopředu k 30. září. Pokud smlouvu bude vypovídat obec, bude muset nejpozději tři měsíce před zánikem smlouvy nabídnout náhradní pozemek k zahrádkářské činnosti. Obce by měly v rámci své samostatné působnosti přispívat k rozvoji zahrádkářské činnosti - například vytvářet předpoklady pro vznik a rozvoj zahrádkaření v rámci svých územních plánů. Měli by také zahrádkářům za oboustranně výhodných podmínek umožnit využívat obecní pozemky, které jsou jinak neupotřebitelné.

Návrh definuje zahrádkářskou činnost jako činnost zaměřenou na pěstování ovoce a zeleniny, květin, užitkových a okrasných rostlin na zahrádkách, jejich další zpracování a úpravu, směřující k uspokojení zájmů osob, které tuto činnost vykonávají. V definici se dále hovoří o podílu zahrádkářů na dosahování obecného blaha aktivní účastí na tvorbě a ochraně životního prostředí a krajinného vzhledu, uplatňování zdravého životního stylu nebo výchově mládeže k ochraně přírody.

"Český zahrádkářský svaz samozřejmě vítá iniciativu poslanců, kteří předložili parlamentu novou verzi zahrádkářského zákona, o jehož prosazení se Svaz snaží zhruba 16 let," sdělila ČTK mluvčí svazu Zdeňka Jankovičová. Podotkla, že zahrádkářský svaz čelil v minulých desetiletích stovkám případů rušení osad. "Bez tohoto zákona budou zahrádkáři i nadále čelit velké nejistotě, která jim neumožní rozvíjet svou činnost a omezí nutné investice do zahrádkových osad," dodala. Svaz poukazuje na to, že po roce 1989 zanikla kvůli restitucím a vracení půdy původním majitelům řada základních organizací a osady na mnoha místech nahradily soubory obytných budov, nová infrastruktura, nebo se staly předmětem pozemkových spekulací.

Český zahrádkářský svaz, který vznikl v roce 1957, má nyní asi 140.000 členů. Sdružuje asi 2600 základních organizací a 17 specializovaných organizací. Ročně uspořádá kolem 700 výstav.