Na jižní Moravě ubyla za poslední rok čtvrtina sadů

Na jižní Moravě za poslední rok ubyla čtvrtina ovocných sadů, letos jich je podle dat Českého statistického úřadu 3660 hektarů. Takto výrazný úbytek souvisí podle tajemníka Ovocnářské unie ČR Romana Chaloupky se dvěma faktory. Pěstitelům totiž skončily závazky takzvané integrované produkce, kterou museli po několik let udržovat, aby měli nárok na evropské dotace. Druhým důvodem je převedení sadů s méně než 100 stromy na hektar do jiné kategorie, řekl ČTK.

Snahou současného vedení ministerstva zemědělství je ovocnáře podporovat tak, aby mohli sady obnovovat, případně vysazovat nové. "Klesá výměra sadů v celé republice, na jižní Moravě však nejmarkantněji. Za posledních 20 let se totiž téměř neobnovovaly sady broskví a meruněk, které se pěstují téměř výhradně pouze zde. Před pěti až deseti lety už byly některé sady na hraně životnosti," řekl Chaloupka. Zemědělci je museli udržovat, aby měli nárok na dotace, loni období udržitelnosti skončilo. A některé podniky se rozhodly sady zlikvidovat. "Ve starých sadech klesá produkce a rentabilita a je drahé takové sady udržovat," řekl Chaloupka.

O broskve navíc není na tuzemském trhu zájem, protože produkční období je příliš krátké a daří se je uplatnit pouze lokálně. Dřívější výměra 2000 hektarů se zmenšila na dnešních 150. "O meruňky sice zájem stále je, ale je problém s odumíráním i mladších porostů, což se snažíme řešit s vědci. Pokud je po pěti letech výpadek v produkci 20 procent, je to strašně moc. Navíc v hodně sadech roste velkopavlovická odrůda, ale ty jsou staré 20 až 25 let a nepřesazují se," řekl Chaloupka.

Druhý důvod úbytku sadů je prozaický. Nově se za ovocný sad považuje ten, v němž je alespoň 100 stromů na hektar, takže některé extenzivní sady se přeřadily do jiné kategorie.

Budoucnost by však neměla být tak pesimistická, jak se podle dlouhodobého trendu zdá. Proti minulosti se totiž podařilo zvýšit hektarové výnosy, mnozí pěstitelé investovali do obnovy a do opatření, které minimalizují dopady počasí. Zároveň se současné vedení ministerstva zemědělství snaží sedlákům vyjít vstříc. "Je to asi nelepší ministerstvo od dob Josefa Luxe," připomněl Chaloupka lidoveckého ministra z poloviny 90. let. Před dvěma lety začala dotační podpora pro citlivé komodity včetně ovoce, ovocnáři mohou pobírat podporu na druhy s vysokou a velmi vysokou pracností. "Sady ale nesmí být starší než z roku 1995," řekl Chaloupka. Od roku 1994 funguje také národní dotační titul na obnovu sadů.

Dlouhodobým problémem pěstitelů je také výkupní cena, která se za posledních 20 let zvýšila jen velmi nepatrně s ohledem na výrobní náklady. Ti, kteří chtějí být úspěšní, tak musí pěstovat ovoce maximálně intenzivně, aby podnikání bylo co nejrentabilnější.