V Jemenu řeší stále častěji podvýživu dětí

Jemenka Masbah sedí v nemocnici nad lůžkem svého pětiletého syna. Na kost vyhublé tělo a vpadlé tváře v ní vyvolávají beznaděj, jakou prožívá mnoho dalších matek v jemenském přístavu Hudajdá. I před současnou válkou to bylo jedno z nejchudších měst Jemenu, teď se chudoba ještě prohloubila, protože místní lidé přišli o poslední způsob obživy - rybaření, napsala agentura AP.

Při náletech a bombardování v minulých 18 měsících letadla arabské koalice poničila rybářské lodě a infrastrukturu, muži přestali vyjíždět na moře a lovit ryby, které byly základní součástí jídelníčku. Ve městě a ve zbytku stejnojmenné provincie je podle odhadů OSN na 100.000 dětí, jimž hrozí těžká podvýživa.

V Hudajdě nastaly vážné potíže v březnu 2015, když koalice vstoupila do bojů na straně vlády prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího, proti níž stojí povstalečtí šíité. Arabská koalice vedená Saúdskou Arábií měla podezření, že šíité využívají rybáře z Hudajdy k pašování íránských zbraní. Zaměřila se na rybářské lodě a většinu z nich zničila stejně jako tržiště, silnice, rybárny a mosty. Rybáři přišli nejenom o práci, ale mnozí také o život. Ceny potravin nepřestaly od té doby růst.

Nemocnice v Hudajdě má oddělení pro osoby trpící podvýživou. Je v něm 12 lůžek a po několik měsíců jsou všechna obsazená. Leží na nich vychrtlé děti. Pláčou bez slz a nad nimi sedí bezmocné matky. Masbah zde má Sálima a říká, že její pětiletý syn nepoznal v životě nic jiného než hlad. "Trpíme ode dne, kdy se narodil. Nakrátko se jeho stav zlepšil, ale pak se to zase zhoršilo," říká Masbah, která má celkem osm dětí. Jejich otec je rybář. Rodina žije ve vesnici Bakia, vzdálené asi čtyři hodiny jízdy od Hudajdy. Právě tam Sálima spatřil sociální pracovník Ibráhím Kaalí a pomohl rodině dostat chlapce na začátku září do nemocnice. "Když jsem ho poprvé nesl, měl jsme strach, že mu polámu kosti," říká Kaalí. Sálimova rodina je podle něj jednou ze 600 podobně zoufalých rodin z pobřeží Hudajdy.3

Chléb a čaj k snídani a talířek rýže k obědu

Před válkou byl rybář svou prací schopen zajistit rodině denně 700 ríjálů (50 korun). Hlavní složkou potravy byly ryby, chléb a rýže. Teď, kdy ryby nejsou a nejsou tedy ani peníze, se jídelníček vesničanů smrskl na chléb a čaj k snídani a talířek rýže k obědu.

"Je tam 20 takových Sálimů, podobná situace je v celé Hudajdě. Podvyživených dětí stále přibývá," řekl pediatr Usan Abbsí. I když se stav dětí v nemocnici zlepší, potíže se rychle vrátí, protože rodina není schopna zajistit dost jídla.

Mezinárodní agentury Hudajdu řadí k devíti z 22 jemenských provincií, jež jsou na pokraji hladomoru. V červnové zprávě OSN je Hudajdá uvedena jako provincie s nejvyšší mírou podvýživy.

Nedostatkem jídla je ohrožena polovina z 26 milionů Jemenců, soudí OSN. Dětský fond OSN UNICEF ve studii týkající se nejohroženějších provincií, mezi nimiž byla také Hudajdá, zjistil, že těžká podvýživa v nich hrozí 96.000 dětí ve věku do pěti let. Do loňského března jich bylo 23.000. Z dalších údajů OSN vyplývá, že v Hudajdě a v Táizzu, což je provincie jižně od Hudajdy, se rybářství zúžilo o 75 procent a ceny potravin v celé zemi stouply o 60 procent.

Obce jsou ponechány svému osudu

Ve městě Hudajdá se čerstvé potraviny prodávaly v minulosti na trhu třikrát týdne, teď se trh pořádá jednou za týden. Ve 12 pobřežních vesnicích včetně té, z níž pochází Sálim, nebyl nikdy zahájen žádný rozvojový projekt, řekl Kaalí. Obce jsou ponechány svému osudu. "Tady nenajdete školu ani kliniku, voda se pije ze studní. Ti lidé nemají nic," říká Kaalí.

Šajch Dávúd Kunid, který patří ke stařešinům obce, popisuje, že ve vesnicích je mnoho negramotných lidí a málo možností navštívit lékaře. Vlivem toho a také kvůli vysokým cestovním nákladům se děti dostávají k odborníkovi, až když jsou těžce nemocné.

Alí Hasan Tanmína býval rybář. Má osm dětí a od náletů se podle svých bojí vyjet na moře. "Nemůžeme pracovat a uživit své děti. Jsme obklíčeni hladem," tvrdí.

Autor: ČTK