MZe požádá EK, aby přehodnotila snížení mědi při ochraně chmelnic

Ministerstvo zemědělství požádá Evropskou komisi, aby odložila a přehodnotila své nařízení o výrazném snížení používání měďnatých sloučenin na chmelnicích ve formě fungicidů, tedy pesticidů užívaných k hubení houbových chorob. Nařízení má platit od roku 2018 a tuzemští pěstitelé chmele varují, že se bez těchto přípravků při ochraně chmelnic neobejdou.

"Budeme chtít po EK, zda je možné toto opatření odložit. Měly by se ještě dodat další důkazy, zda je tato úprava z hlediska zdravotních dopadů nezbytná," řekl dnes ČTK ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v Pivovaru Zubr jednal s regionálními producenty chmele a sladu. MZe bude argumentovat tím, že pěstitelé chmele nemají adekvátní náhradu za fungicidy s obsahem mědi. "Rozhodně neskládáme ruky do klína a chceme ještě diskusi otevřít a pokusit se rozhodnutí (EK) změnit," podotkl ministr.

Od roku 2018 by měli pěstitelé chmele v EU podle nařízení EK používat maximálně čtyři kilogramy čisté mědi na hektar chmelnice, zatímco nyní aplikují osm kilogramů. Poloviční množství mědi ale podle odborníků i pěstitelů nebude na zamezení houbových nákaz stačit. V případě deštivého počasí pak můžou tyto choroby výrazně snížit úrodu a také kvalitu chmele.

"Ochrana chmelnic před houbovými chorobami je postavena na měďnatých přípravcích," řekl ČTK předseda ZD Kokory na Přerovsku Vladimír Lichnovský. Letos tyto houby, takzvané peronospory, které napadají chmel, vykazovaly mimořádnou aktivitu. Pokud tuzemští pěstitelé chmele budou muset omezit přípravky s obsahem mědi, tak podle Lichnovského můžou v případě deštivého léta přijít o velkou část úrody. "Nebo bude velmi zhoršená kvalita (chmele)," dodal.

Lichnovský upozornil, že paleta ochranných přípravků proti houbám je v případě chmele značně omezená. "Chmel je minoritní plodina a nadnárodním výrobcům ochranných přípravků se nevyplácí registrovat nové ochranné látky. Máme proto spektrum velmi zúžené, a když nám to ještě EK ztíží tím, že nebudeme moci účinné prostředky používat kvůli obsahu mědi, tak to bude obrovský problém," varoval.

Jiné způsoby ochrany než přípravky s mědí podle Josefa Patzaka z žateckého Chmelařského institutu nejsou efektivní. Biologická ochrana, kdy se na chmelnice nasadí jiná houba, která peronosporám konkuruje, příliš neúčinkuje.

Pro pivovary je tuzemský chmel nepostradatelný a v případě jeho nižší úrody by mohly mít problémy se zajištěním základní suroviny. "Nedokážeme si představit, že bychom v nějaké dohledné době našli v zahraničí jiného dodavatele, který by byl schopný takto kvalitní chmel s takovým obsahem hořkých látek a silic zajistit, aby se naše pivo nezměnilo," upozornil ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

Letošní sklizeň chmele v ČR podle odhadů vzroste o čtvrtinu na minimálně 6000 tun. Chmel se letos pěstoval na 4775 hektarech, meziročně byla plocha o 153 hektarů vyšší. Největší podíl má odrůda Žatecký poloranný červeňák, která se sklízí ze zhruba 88 procent plochy.