Na jihu Moravy vévodí stále stejné odrůdy, například Frankovka

Frankovka, Svatovavřinecké, Veltlínské zelené a Müller Thurgau jsou stále nejčastěji pěstovanými odrůdami vína v Jihomoravském kraji. Více než polovina vinic v regionu má dobu stáří výsadby v rozmezí deset až 29 let a jsou to vinice v plné plodnosti. Zjistil to loni Český statistický úřad (ČSÚ) při rozsáhlém průzkumu mezi pěstiteli vinné révy, kteří jsou evidovaní v Registru vinic. Dnes výsledky ČSÚ zveřejnil na svém webu.

Podle výsledků šetření 16.700 hektarů vinic v Jihomoravském kraji obhospodařuje více než 17.500 pěstitelů vinné révy. Vinice v celé ČR zaujímají plochu 17.700 hektarů, podíl vinic v Jihomoravském kraji tedy tvoří 94,3 procenta. Vinice jsou v menší míře i ve Středočeském, Ústeckém a Zlínském kraji.

Vinice v plné plodnosti tvoří v Jihomoravském kraji 55,4 procenta. Následují staré výsadby 30 a více let, kterých je 28,7 procenta a mladé vinice s dobou výsadby tři až devět let, který je podle statistiků 9,3 procenta. Pouze 6,7 procenta z celku tvoří nové výsadby, což jsou vinice vysazené do dvou let. Příkladem může být vinice v Brně na Špilberku.

V třídění podle odrůd vinné révy jsou v Jihomoravském kraji bílé odrůdy na ploše 9800 hektarů, což znamená 58,6 procenta z výměry vinic v kraji. Modré odrůdy jsou vysazené na ploše 5200 hektarů, což činí 31,2 procenta. Ostatní odrůdy činí deset procent z výměry.

"Největší plochu mezi bílými odrůdami zabírá Veltlínské zelené se 17 procenty a Müller Thurgau se 14 procenty z plochy bílé odrůdy," uvedl statistik Karel Adam. Mezi modrými odrůdami vévodí Frankovka a Svatovavřinecké s více než pětinovým podílem na výsadbě modrých odrůd.

Po vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz výsadby nových vinic. Zákaz měl vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od letoška se v Česku mohly rozšířit vinohrady o procento, celkem šlo o nových 178 hektarů. Firmy kvótu využily.