NP Šumava připravuje části lesů na to, aby se v nich nezasahovalo

Šumavský národní park připravuje části lesů k tomu, aby se v nich v budoucnosti nezasahovalo. Kácí stromy v uměle vysazených smrkových monokulturách, aby tím simuloval podmínky přirozeného lesa. Za několik let by se na takových místech mohl víc prosadit buk a změní se i podoba nepřirozeně hustě zalesněného porostu. Novinářům to dnes řekli zástupci vedení šumavského parku.

Park takhle zasahuje v místech, kde se na začátku 80. let minulého století uměle vysazovaly smrky. "Pomocí těchto zásahů připravujeme les na to, že bude bezzásahový," uvedl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.

Dodal, že lokality, kde teď lesníci úpravy provádějí, mají mnohé nedostatky. Hustě nasázené smrky brání většímu průniku světla, které by prospělo růstu i jiných stromů.

"Nastavíme podmínky, aby byly jako přirozené a teď už to necháme na přírodě. Uvidíme, které stromy se prosadí nebo které zahynou. V těchto územích chceme zasahovat jen ve chvíli, pokud by nastala nějaká kalamita," vysvětlil Hubený.

Dodal, že přibližně 30 let staré uměle vysázené smrky dosahují neúnosné hustoty až 3000 kusů na hektar. "Je to taková časovaná bomba. Ty stromy soupeří o místo na slunci, velmi rychle rostou do výšky, zároveň se jim zkracuje koruna a mají malé kořeny. To v případě smrků nebo jedlí znamená vysoké riziko vyvrácení i při slabších poryvech větru," vysvětlil náměstek ředitele NP Šumava Jan Kozel.

Upravené plochy, na kterých stromy porostou řidčeji, mají být proti takovým procesům odolnější.

Plánované zásahy začal park dělat před dvěma roky. Týkají se území na ploše několika hektarů v okolí Borových Lad na Prachaticku, Srní a Prášil na Klatovsku. Takto upravená místa jsou podle Kozla ideální pro některé živočichy, například tetřeva.