Agris.cz - agrární portál

Kontrola původu potravin je pouze zástěrka

2. 11. 2016 | ASZ

Aby nebylo nutné prokousávat se tímto textem až do konce, prozradím rovnou, že ve mně neustálé diskuse o nutnosti lepší kontroly původu potravin, rozuměj zdůrazňování především jejich nečeského původu, a připomínání všemožných rizik z toho vyplývajících, vzbuzují pocit, že jsou pouze zástěrkou pro omezování obchodu a záminkou, jak ochránit obchodní zájmy zejména velkých producentů.

Když se oligarchickým českým velkovýrobcům potravin příliš nedaří v cizině, a je to tam pravda hodně obtížné, snaží se uplatnit hlavně na trhu domácím. Ostatně proč ne? Dělají to i v jiných zemích. Ale českým specifikem je snaha programově poukazovat na nedostatky u cizích a tím upoutávat pozornost na ty „správné české“ potraviny. 

To sedlák, český malovýrobce, vůbec dělat nemusí. U něj je jasné, že jeho produkce je jeho vlastní. A i je adresná, zvláště u různých forem prodeje ze dvora, tj. přímo konečnému spotřebiteli, nebo prostřednictvím regionálních jatek, místních řezníků. Jde například o mléko, mléčné výrobky, maso, uzeniny, lisovanýolej, med, brambory, ovoce, zeleninu… A často zákazník ani nemusí přímo zajet do hospodářství. I když je to doporučeníhodné. Ale zákazníci si mohou nakoupit i v  různých prodejnách, i pojízdných, nebo si v nich na konkrétní datum zboží objednat. A to všechno jsou ČESKÉ POTRAVINY!

Takže koho tak moc vzrušují na našem trhu potraviny dovezené z Německa,  Polska nebo Slovenska, Belgie či jiných zemí? Ty, kdo prodají svou produkci bez problémů, ať už ze dvora, na trzích či ve smluvních prodejnách, nejspíš moc ne. Spíše ty ostatní, ty, kdo by chtěli celý trh jen pro sebe. Nebo se mýlím?

Chtít se na trhu prosadit, to je nakonec logické. Ale za cenu očerňování konkurence a brnkáním na nacionální strunu? Neměla by si už veřejnost konečně uvědomit, že za zdůrazňováním „českosti“ a voláním po dalších a dalších kontrolách se skrývá jen snaha prodat na základě znectění cizí, popřípadě domácí konkurence? Zkrátka, že jde o lobbistické obchodnické triky a mediální masáž našeho oligarchizovaného potravinářského velkoprůmyslu?

Pojem zákazník by měl být podle nich zapomenut a nahrazen univerzálním spotřebitelem, který si koupí a pozře jenom to, co mu velkomanipulátor s patřičnou omáčkou předhodí jako to správné české, vlastenecké, a samozřejmě nejlépe označené českým praporkem. Nemluvě o tom, že takovéto kampaně jsou převážně hrazeny ze státní pokladny.

Co je ale tedy tím hlavním hodnotícím kritériem nabízených potravin, když ne země původu? No přece zdravotní nezávadnost, na tu dozírají státní kontrolní orgány, ale hlavně, aby ty potraviny byly dobré, chutné, kvalitní, standardní jakosti, a když budou naše, české, tím lépe.

Kdyby šlo o skutečnou, opravdovou propagaci českého, a nikoli o obchodní inzerci potravinářských kolosů, tak to opravdově české mohou zaručit pouze a jenom naši sedláci.

Josef Duben


Zdroj: ASZ, 2. 11. 2016





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.03.2024 00:02