Frýdlantský pivovar musel investovat do rozšíření výroby

Zámecký pivovar Frýdlant musel dva roky po obnovení výroby investovat zhruba 66 milionů korun do dalšího rozšíření. Kapacita varny ani ležáckých sklepů už nestačila poptávce, zákazníky museli odmítat. ČTK to řekl majitel pivovaru Marek Vávra. Pivovar začínal s kapacitou 1000 hektolitrů ročně, dnes jsou tu schopni díky nové technologii uvařit až 40.000 hektolitrů stejně jako v dobách, kdy frýdlantské panství patřilo rodu Clam-Gallasů. Letoší produkce bude ale kolem 5000 až 6000 hektolitrů.

Na původní malé technologii vařili ve Frýdlantu měsíčně 37 várek, na toto množství dnes podle Vávry stačí s novou technologií jen dva dny. Na rozšíření výroby ale nestačí je nová varna. "Museli jsme udělat celý nový pivovar, protože jsme se dostali na maximální kapacitu malého pivovaru už ve druhé polovině loňského roku," řekl Vávra. Nová technologie přišla podle něj na 45 milionů korun, dalších 21 milionů stála stavební příprava a inženýrské sítě. V příštím roce je v plánu přestavba dalších částí areálu na velkou kuchyni a restauraci a také hotel se stovkou lůžek.

Historie pivovarnictví na Frýdlantsku sahá až do 14. století, zpočátku se pivo vařilo přímo v hradním areálu, kvůli zvyšování objemu vyrobeného piva se však později pivovar přestěhoval k řece Smědé do podhradí. Albrecht z Valdštejna pak v roce 1626 areál přestavěl a vybudoval kamenný barokní pivovar. Další přestavbou prošel v letech 1860 až 1926 a v této podobě se dochoval do dneška, byť se v něm výroba piva zastavila v roce 1949 po začlenění do národního podniku Severočeské pivovary. V areálu byl pak sklad zeleniny a později mlékárenský provoz zrání sýrů.

Ještě v meziválečném období vařili ve Frýdlantu až 40.000 hektolitrů piva ročně a zdejší pivovar patřil k nejvýznamnějším v zemi. Na tuto tradici chce navázat i současný majitel. Výrobu piva obnovil v roce 2014 a pivovar slouží i jako školicí středisko, kde se zájemci učí vařit pivo. "Byli jsme do konce minulého roku jedinou školou sládků v rámci rekvalifikací, proškolili jsme zatím asi stovku lidí. Díky našim studentům už vzniklo v Čechách šest minipivovarů," řekl Vávra.

Podle Českomoravského svazu minipivovarů přibývá v Česku minipivovarů s ročním výstavem do 10.000 hektolitrů raketovým tempem. Ročně jich vznikne kolem 50. Aktuálně jich je v zemi už přes 350 a Česko je tak zřejmě zemí s největším počtem minipivovarů v přepočtu na obyvatele. Unikátem je Praha s 31 funkčními minipivovary a dalšími ve výstavbě. "Ne všechny minipivovary ale vaří dobré pivo," podotkl nedávno předseda svazu Jan Šuráň. Pro letošní jedničku to však neplatí. Už popáté se minipivovarem roku stal Klášterní pivovar Strahov, vyhrál už v letech 2007, 2008, 2011 a 2012. Frýdlatský pivovar skončil třetí, za Radničním pivovarem Jihlava.