Půda – to nejcennější, co máme

Půda je pokožkou planety Země. Lidé si svou pokožku chrání a jakmile si ji zraní, jsou vystaveni množství chorob a jejich tělo slábne. S půdou je to stejné. Když ji přestaneme chránit a vážit si jí, onemocní a přestane plodit – zemře, stejně jako živí tvorové.

Půdu musíme chápat komplexně jako složku přírodního prostředí. Spolu s atmosférou, hydrosférou a biocenózou tvoří funkční ekosystém. Je výsledkem půdotvorného procesu, při němž vznikají různé půdní typy a druhy. Stejně jako ostatní složky životního prostředí ovlivňují půdu, také ona působí na tyto složky. Vzájemný vliv znamená, že zásah do jedné ekosystémové složky se projeví v celém ekosystému.

Už od poloviny padesátých let minulého století se k půdě chováme macešsky. Stačí si všimnout, kolik zemědělské půdy denně mizí při stavbách silnic, obchodních domů a skladů: od roku 1995 ubylo 15 tisíc ha zemědělské půdy (zdroj eAgri MZe). Intenzivní zástavba má prohlubující se vliv na klimatické změny, neboť degraduje kvalitu půdy. Důsledkem této degradace jsou častější a větší povodně, které střídají období sucha. Tyto jevy nemůžeme svádět jen na změny klimatu, ale musíme si uvědomit, že většinou za vše můžeme sami a naše nešetrné hospodaření.

Kolotoč udusané půdy

Voda se vsakuje a udržuje v půdě, která má správnou drobtovitou strukturu, je pórovitá a neutužená. Pokud půdu udusáme častými pojezdy těžkými stroji (mnohdy za nevhodných vláhových podmínek), nelze se divit, že po dešti na takových pozemcích stojí voda a nevsakuje se. Když k tomu přidáme nevhodné osevní postupy, při nichž se nestřídají mělce kořenící plodiny s hluboce kořenícími, neprokypří se hlubší vrstvy půdy a do půdy se nedostane organická hmota, zhutnění se stupňuje. Voda se nevsákne, odteče bez užitku a rychle nastává období sucha. Vysušená země pohlcuje více slunečních paprsků, neochlazuje se a zvyšuje teplotu vzduchu. Teplý vzduch rozhání a vytlačuje mraky do vyšších sfér, neprší, země se otepluje…

Rok 2015 byl ukázkový – lokální srážky, při nichž se voda nestačí vsáknout. Odtéká tím rychleji, čím je půda utuženější. Bere s sebou svrchní vrstvu půdy a tím snižuje úrodnost. Potoky a řeky se rychle plní, koryta jsou smytou půdou zanášena. Dochází k povodním, a po nich rychle nastává sucho.

Záleží na hospodáři

Zpracování půdy je ekonomicky a energeticky nejnáročnější agrotechnické opatření. Má za úkol vytvořit vhodné podmínky pro kvalitní založení porostů, jejich růst, vývoj a tvorbu výnosů plodin. Jedním z hlavních cílů zpracování půdy je ovlivňování půdních procesů, především úpravy fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy. Je na konkrétním zemědělci, zda bude hospodařit tak, aby co nejméně docházelo k poškozování půdy a nevratným degradačním procesům.

V zemědělské praxi se stále více uplatňují agrotechnické zásahy a postupy, které jsou charakteristické zejména redukcí hloubky a intenzity zpracování půdy, spojováním pracovních operací včetně setí a ponecháním zbytků rostlin na povrchu nebo ve svrchní vrstvě půdy. Tyto postupy se označují jako technologie minimalizační a půdoochranné.

Obdělávání půdy mění její fyzikální vlastnosti, na nichž závisí vodní, vzdušný, biologický a tepelný půdní režim, jež udržují dobrý strukturní stav a brání zhutnění. Obdělávání je také významným prostředkem boje proti plevelům, škůdcům a chorobám. Zvyšuje úrodnost půdy a vytváří optimální podmínky pro růst a vývoj rostlin. Názory na obdělávání půdy se subjektivně liší, ale jsou dány i podmínkami stanoviště. Základní zpracování půdy se diferencuje podle půdních a klimatických podmínek.

Úrodnost půdy

Půdní úrodnost je základní vlastností, která se u půdy hodnotí. Můžeme ji definovat jako schopnost půdy produkovat úrodu především kulturních zemědělských plodin. Nelze ji však charakterizovat jednoduše, ale je výslednicí působení velmi složitého souboru vlastností, které se vzájemně ovlivňují a mohou být značně proměnlivé (teplota, obsah vody v půdě ad.). Půdní strukturu tvoří soubor půdních agregátů různé velikosti a tvaru, pórovitosti, mechanické pevnosti a vodostálosti. To určuje vodní a vzdušný režim a tím i biologický a živný režim. Způsob zpracování půdy ovlivňuje podstatně její strukturu z hlediska propustnosti pro vodu. K tomu se váže i dostatečné množství organické hmoty v půdě, která zaručuje rovnováhu mezi jednotlivými fyzikálními vlastnostmi při rozdílných klimatických podmínkách během vegetace. Půdní organismy využívají primární organický substrát, částečně jej mineralizují, částečně humifikují, přičemž uvolňují nebo imobilizují minerální živiny. Půdní humus se tvoří jen v podmínkách přiměřeného poměru mezi půdním vzduchem a vodou při dostatku minerálních živin, při vhodné půdní reakci a působení půdní mikroflóry. Na tom všem úrodnost půdy závisí.

Úrodnost půdy rozlišujeme:

• Potenciální, čili přirozená úrodnost charakterizuje půdu, která doposud nebyla zapojena do zemědělského produkčního procesu a nebyla člověkem využívána. Taková půda se vyvíjí přirozeně z povrchových zvětralin zemské kůry, ze zbytků organismů žijících v půdě i na půdě a působením podnebí. Jde o půdy přírodní, panenské.

• Skutečná neboli efektivní úrodnost je výsledkem působení člověka, jehož cílem je vytvořit podmínky pro vysokou produkční schopnost půd ke svému užitku. Může docházet k pozitivnímu zkulturnění, kdy se z méně hodnotného typu půdy stává půda hodnotnější (např. úpravou vodního režimu), ale i k negativnímu působení, tedy ke zhoršení.

Některé typy fyzikální degradace půdy lze poměrně snadno eliminovat nebo alespoň zmírnit jejich negativní dopady. Stačí se řídit základními poučkami pro hospodaření na té které půdě. Význam péče o fyzikální vlastnosti a tedy strukturu půdy je velmi podstatný pro zachování pružnosti půdy, a tím její kvality pro trvale udržitelnou půdní úrodnost. Kvalita půdy je výslednicí odolnosti půdy ke změnám a působení degradačních procesů včetně náhlých klimatických zvratů.

Zbičovaná půda

V současné době dochází k tzv. vybičování půdy z hlediska živinného i strukturálního stavu. Mnozí „hospodáři“ se snaží získat z půdy co nejvíce za co nejkratší dobu a jakmile přestane půda vynášet velké zisky, vrátí pozemek původnímu majiteli nebo jej ponechají ladem. Lidé si stále neuvědomují, že prastaré dodržování střídání plodin s různými nároky na půdní prostředí a také zařazování úhorového systému hospodaření mělo svůj významný a ozdravující přínos pro kvality půdního prostředí. Jinak dochází k umrtvování půdy bez naděje na vrácení do produkčního stavu. Pokud se nebudeme řídit základními pravidly pro zachování pozitivních půdních vlastností půdy, pak se celosvětově musí lidstvo připravit na nedostatek vody a potravin. Kdosi moudrý řekl: Vláda, která si neváží půdy, nemá právo vládnout!

Příspěvek byl zpracován na základě institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace MŠMT.

Barbora Badalíková

Zdroj: http://vesmir.cz/