Lesy ČR: Orkánu o síle Kyrilla neodolá žádný vzrostlý les

Čeští lesníci jsou díky zkušenostem z likvidace kalamity po orkánu Kyrill lépe připraveni na odstraňování následků podobných vichřic v budoucnu. Pokud by ale Česko znovu zasáhl vítr jako před deseti lety při Kyrillovi, škody na lesích by byly opět značné. Větru o síle přes 200 kilometrů v hodině totiž není schopen odolat žádný vzrostlý les. ČTK to řekla mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová.

Kyrill v lesích státního podniku, kterému patří téměř polovina lesů v zemi, v polovině ledna 2007 poničil šest milionů metrů krychlových dřeva. Škody dosáhly jedné miliardy korun. Šlo o největší živelnou kalamitu v historii podniku.

Orkán Kyrill, který měl rychlost i přes 200 kilometrů v hodině, lámal na třísky nejen méně odolné smrky, ale i buky a duby, které patří k nejpevnějším dřevinám. Lesníci připomínají, že Kyrillovi neodolaly ani ocelové sloupy. Na samotné zásady lesnického hospodaření tedy Kyrill žádný podstatný vliv neměl.

Lesníci však před deseti lety s úspěchem otestovali nasazení moderních těžebních strojů, takzvaných harvestorů, na zpracování kalamity. "Jen díky masivnímu nasazení této techniky se podařilo většinu kalamity zpracovat během šesti měsíců. Obdobné kalamity se v minulosti, ještě v 80. letech minulého století, zpracovávaly několik let," uvedla Jouklová.

Rychlost zpracování následků kalamity však s sebou nesla problémy s odvozem velkého množství dřeva z lesa a jeho skladováním. Podnik si proto mohl vyzkoušet i metody, jak kalamitní dřevo skladovat delší dobu bez ztráty kvality. Lesníci tak vyzkoušeli například skladování dříví pod závlahou či skladování dřeva vakuově zabaleného do speciální fólie.

Způsoby pěstování lesa Kyrill nezměnil. "Veškeré pěstební postupy jsou směřovány proti větrům o asi 100 kilometrů v hodině pomalejším, než byl Kyrill. Potvrdilo se však, že je žádoucí v nich pokračovat," uvedla Jouklová. Mezi hlavní principy patří pestrost lesů, tedy výsadba listnáčů a jedle, které mají meliorační a zpevňující funkce. Důležitá je i výchova lesa na počátku růstu, která stromům dá správný tvar kmene a koruny, a tím zvyšuje stabilitu porostu do budoucna.

Lesy ČR připomínají, že již dávno neplatí, že se vysazují jen smrkové monokultury. "Podíl listnáčů a jedle dosahuje při výsadbě okolo 40 procent. Větší pestrost snižuje pravděpodobnost velkoplošných rozpadů porostů," uvedla Jouklová. Nově zakládané porosty by tak měly být vůči vichřicím odolnější. "Tyto změny se samozřejmě projeví až za několik desítek let, kdy porosty dorostou do dospělosti," uvedla.

Kyrill v Lesích ČR poničil 6,05 milionu metrů krychlových dřeva, což představovalo tři čtvrtiny obvyklé roční těžby. Nejvíce byly postiženy jižní a západní Čechy. Úplnou likvidaci polomů podnik zvládl do roka. Zalesnění holin po Kyrillovi a po následných větrných kalamitách po orkánech Emma a Ivan z roku 2008 Lesy ČR udělaly do podzimu roku 2011. Ročně v té době vysazovaly asi 60 milionů stromků, z toho asi třetinu na holiny po Kyrillovi.

Zdeněk Rychtera