V oblastech, kde byl v zimě sníh, se očekává dobrá úroda česneku

V Česku by letos mohla být velmi dobrá úroda česneku, zejména díky sněhu. Situace může být horší v místech, kde byly holomrazy, řekl dnes ČTK v Buchlovicích na Uherskohradišťsku na celonárodním semináři o česneku šlechtitel a pěstitel Jan Kozák, přední český odborník na česnek.

"Kde byl sníh, tam se dá očekávat úroda velmi dobrá, protože to je pro česnek zcela přirozené prostředí. Česnek je v nezamrzlé půdě, koření a připravuje se, aby pěkně na jaře vyrašil," uvedl Kozák. "Podle mě tam, kde byly holomrazy a kdo sázel sadbu ze Španělska, tak bude mít asi problémy, ale to se ukáže až někdy v dubnu, teď se to ještě nepozná," řekl Kozák.

Lehce nadprůměrný výnos měla loni u česneku rodinná farma Jaroslava Crháka z Bořitova na Blanensku. "Nyní je předpoklad, že zima by česneku ublížit neměla, rozhodne vláha, u nás třeba vláhy není dost," řekl Crhák, který česnek prodává přímo na farmě. Dodává jej také do několika obchodů v Brně i velkoobchodu, který zásobuje restaurace.

Loni zemědělci podle údajů Českého statistického úřadu sklidili v Česku 835 tun česneku, výnos byl 3,58 tuny na hektar. Poslední dobrá sklizeň česneku byla podle Kozáka v roce 2013. Tehdy činil výnos podle statistiků 4,05 tuny na hektar. Podle pěstitele se prodá ročně na českém trhu minimálně 5000 tun česneku.

České pěstitele podle Kozáka již tak netrápí česnek z Číny jako v dřívějších letech. Do země nyní proudí zejména česnek ze Španělska, ten však má proti českému jinou chuť. "Čína je už tady málo, čínský česnek už není tak levný, jak býval. Náš česnek je koření, zatímco čínský je přílohová zelenina, ten se jí ve velkém množství. Velká produkce česneku je i ve Francii, ale tam je velká spotřeba, vyváží se jen minimum," uvedl Kozák.

V Česku by se podle něj mohl česnek pěstovat na dalších 800 hektarech, loni se pěstoval na 233 hektarech. Podle Kozáka tomu však brání "nenasytnost obchodních řetězců", které chtějí nakoupit co nejlevněji a dávají přednost česneku ze Španělska. Čeští pěstitelé proto prodávají svůj česnek i do zahraničí, kde za něj dostanou více peněz. "V zahraničí je český česnek pojem," uvedl Kozák, podle kterého by měla být na na produktech lépe označena země, kde byla zelenina vypěstovaná.

Pěstitelům by podle něj také pomohly například dotace na sadbu, jak ji dostávají zemědělci ve Francii. "Pro pěstitele je pak výhodnější nepřesazovat vlastní materiál. Nyní jsou u nás dotace na pracnost, že je to plodina s vyšší pracností," řekl Kozák.

Na semináři vystoupila i Šárka Hanzelková ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. "Z hlediska kontrol jsou nejproblematičtější jakostní ukazatele společně s označováním," uvedla Hanzelková. Například při stánkovém prodeji je někdy nepravdivě určena země původu. "U prvovýroby nebývají zjišťovány nedostatky, bývá to často až v maloobchodě, ve velkoobchodě nedostatků moc není. Spíš právě v maloobchodním prodeji, často se řetězce chovají macešsky ke komoditě, potom tam vznikají nedostatky v jakosti, i to označování bývá u maloobchodu největší problém," řekla Hanzelková.

Sklizeň česneku v Česku:

Zdroj: Český statistický úřad