Cechovních norem je 164, vyrábí podle nich 16 potravinářů

Přibližně po roce a čtvrt od spuštění projektu cechovních norem jich Potravinářská komora ČR registruje 164, hlavně v oblasti lahůdek a mléčných výrobků. ČTK to řekl prezident komory Miroslav Toman. Potraviny vyrobené podle norem by měly mít nadstandardní charakteristiky proti srovnatelným výrobkům na trhu. Výrobců, kteří mají podepsanou smlouvu s dozorovými orgány a komorou, je zatím 16. Samotných výrobků, které jsou podle nich vyráběny, je celkem 140, při započítávání různých balení potravin jich pak je 295.

"Počet narůstá pomalu vzhledem ke skutečně důkladnému posuzování a připomínkování jednotlivých norem," řekl ČTK Toman. Podle něj jde zatím stále o náběhovou fázi, kdy se označení začíná objevovat na potravinách v tržní síti. "Opodstatnění loga se ukázala třeba u vajec, kdy jednou ze zásadních podmínek je původ z vajec z ČR, a logo je přímo na krabičce nebo na platu, takže není nutné prohlížet každé vajíčko," dodal.

Cechovní normy komora zavedla podle vzoru Rakouska, kde se vztahují na 30.000 produktů. V Česku komora projekt připravovala dva roky.

V Česku je nyní řada značek označujících kvalitu potravin. Nejznámější je Klasa, kterou stamiliony korun ročně podporuje i stát. Další je například Regionální potravina, která je vázaná na daný kraj. Mezi další patří například logo Vím, co jím, které by mělo označovat potraviny obsahující uváděné výživové hodnoty. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervačních látek a barviv.

Ministerstvo zemědělství také v novele zákona o potravinách od letošního ledna zakázala používání log s českým lvem či trikolorou a například nápisy "český" na potravinách, které z ČR nejsou. Naopak si výrobci můžou dobrovolně jídlo z ČR označit za "Českou potravinu" a dát si na něj vlaječku.

Tento systém je podle Tomana nedomyšlený, protože výrobci si nemohou dát vlaječku například na čokoládu, která se v ČR vyrábí, protože suroviny pocházejí ze zahraničí. "Navíc ministerské logo si může umístit na výrobek prakticky kdokoliv, výrobky nehodnotí žádná komise, pouze mohou být standardně kontrolovány dozorovými orgány. Ministerstvo ještě k tomu nemůže tuto definovanou českou potravinu nijak podporovat, protože mu v tom brání evropské předpisy," upozorňuje prezident komory.

Podle něj tak dobře myšlený ministerský projekt prakticky bezzubý. Okolní státy přitom podporu národních potravin dělají, tvrdí Toman. "Soudě například podle polské propagační kampaně 'Milujeme polské jídlo', placené jednoznačně polským státem, je jasné, že řada států Evropské unie nemá s těmito evropskými předpisy zásadní problém a dělá to, co uzná pro svoje spotřebitele, výrobce i zemědělce za nejlepší, bez ohledu na to, co mu Evropská komise nařizuje," uzavřel prezident komory.