Farmáři na Plzeňsku oseli o desetinu méně ploch než před 10 lety

O desetinu méně ploch než před deseti lety oseli loni zemědělci v Plzeňském kraji. V loňském roce to bylo celkem přes 192.000 hektarů. Úbytek je dán pokračující transformací zemědělské půdy na stavební pozemky, zvyšujícími se hektarovými výnosy plodin a dotační politikou státu, která vybízí české zemědělce k zatravňování orné půdy, uvedla dnes v tiskové zprávě pobočka Českého statistického úřadu v Plzni (ČSÚ). Celkově loni osevní plochy zaujímaly 50,9 procenta zemědělské půdy, tedy čtvrtinu celkové výměry kraje.

Loňský rok byl pro pěstování plodin příznivější než rok 2015, který byl z hlediska počasí velmi suchý a teplý.

Zemědělská půda s plochou 377.000 hektarů loni tvořila téměř polovinu výměry Plzeňského kraje. Její největší část, 67,2 procenta, tvořila orná půda. Obě kategorie se postupně zmenšují. V regionu se od roku 2004 zvýšila plocha trvalých travních porostů o 4,3 procenta na 110.572 ha, a utváří tak téměř 30 procent celkové plochy zemědělské půdy.

Spolu se snižováním ploch využívaných k zemědělství klesá také druhová rozmanitost plodin. V kraji loni dominovala kukuřice na siláž, jíž bylo z plochy 26.548 hektarů sklizeno téměř 1,05 milionu tun. I když se meziročně plocha této plodiny zmenšila, úroda byla vyšší o 42 procent díky hektarovému výnosu.

Obilovin se loni v regionu vypěstovalo 592.460 tun. Meziročně posílily pouze kukuřice na zrno o rekordních 372 procent (tvoří ale jen 2,4 procenta celkové sklizně obilovin v kraji), dále ječmen ozimý o 13,1 procenta a pšenice ozimá o 7,8 procenta; jejíž sklizeň tvořila 60,9 procenta všech obilovin v regionu. Ostatní typy obilovin zaznamenaly meziroční pokles. Plzeňský kraj se na celkové sklizni obilovin v ČR podílel 6,9 procenty a 7,5 procenta sklizňových ploch obilovin. Nejsilnějšími zdroji obilovin byly Středočeský a Jihomoravský kraj.

Výraznější nárůst sklizně zaznamenaly brambory, konzumní i průmyslové, jichž bylo loni v Plzeňském kraji vypěstováno 30.000 tun, což je o téměř 59 procent více než v roce 2015, kdy byla rekordně nízká úroda vinou sucha. Sklizňová plocha se přitom zvýšila jen mírně.

Řepka se v kraji pěstovala na 12,3 procenta orné půdy. Její plocha se meziročně zmenšila. Na 31.281 hektarech se jí vypěstovalo přes 105.000 tun a hektarový výnos 3,36 t/ha byl shodný s rokem 2015.

Václav Prokš