Od obnovení vinařství na Mostecku uplynulo půl století

Od obnovení vinařství na Mostecku uplynulo 50 let. Révou zarostly původní zemědělské plochy v Českém středohoří, vrch Hněvín pod hradem v Mostě i výsypky lomu. Na čedičovém a znělcovém podloží se daří hlavně červeným odrůdám. Letošní jarní mrazy se jim zatím téměř vyhnuly. Teploty kolem jednoho stupně pod nulou v noci na středu zničily narostlou révu pouze na několika místech. ČTK to řekl Ivan Váňa z Českého vinařství Chrámce, které v sobotu otevře dveře veřejnosti.

"Přišel jsem na státní statek na Mostecko jako ovocnář. Tehdejší ředitel statku měl v roce 1966 takovou představu, že by měl u stolu soudek s vínem a naléval papalášům, aby mohl pro statek získat větší dotace. Řekl jsem mu, že jsem napůl vinař a napůl ovocnář a na jaře jsme vysadili dva hektary," popsal ČTK začátky Váňa. Postupně se réva vysadila v Chrámcích, na Špičáku či na výsypkách. Dnes je na Mostecku celkem 114 hektarů vinic.

V privatizaci Váňa vinařství uhájil a pustil se do zvelebení vrchu pod hradem Hněvín. "Osm století tam byly vinice. Když jsem viděl ty terasy zarostlé jak v pralese, musel jsem pustil do obnovy na místě, kde víno sklízeli už ve 12. století," zmínil Váňa.

Vinice jsou sice v lokalitě, kde se réva pěstovala před tisíci let, odrůdy jsou ale jiné. "Ty tehdejší bychom dnes už vůbec nepili. Sázíme odrůdy vhodné pro Čechy, jako je Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, rulandská vína, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a další," vyjmenoval Váňa. Růžová vína, která jsou trendem posledních patnácti let, produkují v Chrámcích už od roku 1970 a tvoří zhruba 20 procent z celkové výroby.

Specialitou vinařství jsou košer vína, které vyrábějí ortodoxní čeští a moravští židé v oddělených prostorech. "Sklep musí být stranou, všechny přísady musí být také košer. Je to celý rituál, na který dohlíží rabín," uvedl Váňa. Do Izraele už ale vína z Mostu neputují. Vypijí je v Česku židé, křesťané i ateisté. "Jsou to vína o kousek kvalitnější, protože je sklízíme o týden později, zájem o ně mají i turisti," uvedl Váňa.

V Chrámcích se vyrobí ročně 150.000 až 200.000 litrů vína. Štafetu v řízení chodu vinařství po svém otci převzala už Váňova dcera Kateřina Kreisingerová, která prý v rodinné firmě původně zůstat nechtěla. Vinařství zaměstnává 25 lidí a na sklizeň přijímá brigádníky.

Největší komplikací při pěstování a zpracování vína podle Kreisingerové nejsou rostoucí náklady na energie či mzdy nebo nevyzpytatelné počasí, ale administrativa. "Polovinu času mi zabere papírování, a to je škoda," zmínila vinařka.

Ochutnat vína z Mostecka mohou přijít lidé v soboru od 08:00 do 18:00, kdy vinařství oslaví s milovníky vína 50 let. "Mostecko bylo v minulém století pivařským regionem, troufám si říci, že jsme obyvatele naučili znovu pít víno a burčák," podotkl Váňa.

Radka Fialová