Sázení brambor na Vysočině asi o dva týdny zdrželo počasí

Sázení brambor na Vysočině nabralo kvůli nezvykle chladnému jaru přibližně dvoutýdenní zpoždění. Obvykle bývají pole osázená v prvních květnových dnech. Tentokrát práce skončí nejdříve za týden, řekl ČTK tajemník Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Letošní úroda brambor závisí na dalším vývoji počasí. Zemědělci na Vysočině produkují více než třetinu českých brambor.

"Je to náročnější na náklady a na čas. Ale není to nic zásadního, co by mělo předjímat nějaký problém v produkci brambor," řekl Králíček k pomalejšímu sázení brambor. Situace se liší podnik od podniku. Podle odhadu svazu ještě zemědělcům na Vysočině tento týden zbývalo osázet čtvrtinu až třetinu produkčních ploch.

Sklizeň raných brambor, které se pěstují hlavně v Polabí a na jižní Moravě, by podle pěstitelů opožděna být neměla, pokud už nebude mrznout. Podmínky pro sázení v těchto lokalitách byly dobré, část bramborových polí tam je navíc chráněna netkanou textilií. "Ty porosty jsou v poměrně dobrém stavu a předpokládá se, že sklizeň začne v první dekádě června," uvedl Králíček.

Zásoby českých brambor z loňské sklizně už jsou téměř vyčerpány, většina prodávaných brambor je ze zahraničí. "V současné době se dováží přibližně 20.000 tun brambor měsíčně, zejména z Německa," uvedl tajemník. Podotkl, že čeští pěstitelé nemají dost dobrých skladů, v nichž by brambory vydržely až do května. Na jejich budování ale nyní mohou žádat o dotace.

V zemědělských podnicích na Vysočině zabíraly brambory loni 8300 hektarů, což představovalo 35 procent z celkových 23.414 hektarů bramborových polí v ČR. Na Vysočině se pěstují později sklízené odrůdy. U sadby se sklizeň obvykle rozbíhá koncem srpna a u brambor určených na jídlo a na výrobu škrobu počátkem září. Včetně zahrádek se loni v Česku brambory pěstovaly na 29.500 hektarech půdy.