Potravinová soběstačnost Slovenska podle tamní komory klesá

Slovensko není potravinově soběstačné a od dosažení tohoto cíle se stále více vzdaluje. Upozornila na to dnes tamní potravinářská komora (PKS), podle které zastoupení domácích potravin na pultech slovenských obchodních řetězců neustále klesá.

Z nejnovějšího průzkumu agentury GfK Slovensko pro PKS vyplývá, že na Slovensku je většina nabízených potravin ze zahraničí. Výjimkou jsou pouze mléko, minerální vody a alkoholické nápoje. Zatímco v roce 2011 zastoupení domácích potravin ve slovenských obchodech ještě dosáhlo 50 procent, letos tento podíl ve 360 sledovaných prodejnách dosáhl nového minima 37,2 procenta.

"Slovensko patří k zemím s nejvyšším podílem dovezených potravin v obchodních řetězcích. Potravinářský průmysl na Slovensku upadá, v potravinářském průmyslu klesá zaměstnanost. Zatímco v jiných zemích jsou domácí potraviny tématem, na Slovensku se potravinářského průmyslu nevěnuje patřičná pozornost," uvedla ředitelka PKS Jarmila Halgašová. Dodala, že například počtem obyvatel dvojnásobně větší Česká republika vyrábí trojnásobně více potravin než Slovensko.

Nejvíce slovenských potravin nabízely domácí obchodní sítě COOP Jednota a CBA, na opačné straně žebříčku skončil diskontní řetězec Lidl. Z jednotlivých druhů potravin slovenské produkce nejmenší zastoupení na pultech obchodních řetězců na Slovensku mají oleje, cukrovinky a konzervované produkty.

"Nadpoloviční podíl si zachovávají jen potraviny s nízkou přidanou hodnotou, zatímco podíl výrobků s vyšší přidanou na slovenském trhu klesá. Stále více narůstá export export základních surovin a roste dovoz potravin," řekl prezident PKS Daniel Poturnay. Dodal, že v rozvinutějších regionech Slovenska cena již není pro zákazníka hlavním důvodem při rozhodování o tom, které potraviny nakoupí.

Podle Poturnaye podpora státu pro zemědělství a potravinářství je na Slovensku třetí nejnižší z celé EU. Uvedl také, že po schválení nového zákona o odpadech na Slovensku producentům stouply náklady na recyklaci odpadů z obalů na zhruba 40 milionů eur (více než miliarda korun), tedy na osminásobek původní částky.

Adrian Bobok