Agris.cz - agrární portál

Úplné zamezení šíření afrického moru prasat je téměř nemožné

1. 8. 2017 | ASZ

Upřímně řečeno, byl by to zázrak, pokud by se podařilo udržet africký mor prasat na území ČR jenom v oblasti Zlínska a zabránit další šíření této nemoci, jejíž zřejmě nechtěným rozsévačem byl, alespoň u nás, člověk. A lze se oprávněně domnívat, že jím bude i nadále navzdory tomu, že Zlínsko se ponoří do režimu mimořádného stavu.

I když přitom představuje primární potenciál pro šíření afrického moru prasat (AMP) dlouhodobě přemnožená černá zvěř na našem území, je to (respektive byla) naše vlastní legislativa, konkrétně znění mysliveckého zákona, které tento stav zapříčinila, a bude to zřejmě také lidská neodpovědnost, která je nejpravděpodobnějším faktorem dalšího šíření. To společně s nebývalou odolností viru AMP zakládá na možný velký průšvih. Vir AMP totiž například vydrží neuvěřitelně dlouho nízké teploty, ve zmraženém masu dokonce několik let, v masu v chladu (při teplotě 4 stupně Celsia) 150 dní a v krvi při stejné teplotě rok a půl. Více než jeho příbuzní vydrží i zahřívání - k jeho plné likvidaci je nutných při teplotě 60 stupňů zapotřebí dlouhých 20 minut. To je také důvodem, proč (nejen) veterináři varují občany před odhazováním potravin z vepřového masa ve volné přírodě. To je ale jen jedna možnost, a spíše méně pravděpodobná, jak mohou lidé vir po naší krajině šířit.

Podstatně pravděpodobnější je riziko, na které upozorňuje například předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík v souvislosti s těžbou dřeva a pohybem těžké (ale i lehké) lesnické techniky, která může při lesních pracích najet na uhynulého divočáka nebo jen na jeho exkrementy, a dovézt je na svých pneumatikách do zcela jiné, dosud morem nedotčené oblasti. Všimnout si z kabiny harverstoru divočákova lejna je přitom téměř nemožné. Potenciálně největší riziko ale představují houbaři a obecně všichni návštěvníci lesa, kteří nechtěně a bez povšimnutí mohou nákazu kontaktem se stopami krve nebo trusem divočáků přenést do místa svého bydliště, které může být klidně na úplně opačném konci republiky, než kde se návštěvník pohyboval. Možná se to už i stalo, jenom to ještě nevíme (nejde jen o podrážky bot, ale opět i o pneumatiky aut) – projevy AMP nenastávají u divočáků a prasat obecně hned. Je přitom třeba vědět, že vir je infekční půl roku a v pokojové teplotě v trusu přežívá 11 dní.

Za těchto okolností jsou představy o úplné izolaci kontaminovaného území například prostřednictvím ohrad, drátů a fyzických překážek poněkud naivní, i když riziko šíření v nějakém procentu asi sníží. To samé platí o pachových liniích, jenže to by musely od vstupu na určité území odrazovat nejen divočáky, ale právě i člověka. V celém rizikovém území by se také muselo přestat těžit dřevo a musel by se zakázat pohyb osob a automobilů v něm. Což všechno dohromady v praxi asi opravdu nejde. To však také znamená, že nelze zcela zabránit šíření nákazy AMP, a to představuje klíčové riziko možného přeskočení AMP do domácích chovů prasat. Že by si každý člověk na vesnici po cestě z lesa dezinfikoval obuv, je představa z kategorie sci-fi. A ani to ještě nemusí znamenat jistotu, protože vir může na svém těle přenést člověk z místa na místo prostřednictvím klíšťat. 

Jak to dopadne, těžko předvídat, hodně lze ale usuzovat z vyhlášení mimořádného stavu. Ten nepochybně dopadne i do zemědělského podnikání, z některých polí by se například neměla vůbec sklízet letošní úroda, což by měl stát kompenzovat, o riziku pro domácí chovy prasat již byla řeč. Mluví se také o zákazu vstupu do některých lokalit – a zřejmě by to bylo žádoucí. Tak či tak, AMP je a možná bude o dost větším problémem, než si zatím připouštíme.

Petr Havel


Zdroj: ASZ, 1. 8. 2017





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 18.04.2024 06:43