Opatření proti moru prasat jsou nedostatečná, tvrdí experti z Mendelovy univerzity

Odborníci z Mendlovy univerzity jsou znepokojení postupem proti šíření afrického moru prasat. Považují dosavadní strategii za nedostatečnou a nebezpečnou. Upozorňují na vysoké riziko rozšíření nákazy do dalších oblastí v souvislosti s migracemi prasat. Navrhují například vestavěná odchytová zařízení v oplocení, otrávené návnady v ohnisku nákazy a povolání armády.

Experti z Mendelovy univerzity upozorňují především na selhávající likvidaci prasat. „V zamořené oblasti (zelená zóna) měl podle nich už několik týdnů probíhat intenzivní odlov. Ten ale prakticky neprobíhá,“ tvrdí Jiří Kamler, Radim Plhal a Jakub Drimaj z Mendelovy univerzity v Brně. Za hlavní nástroj vymýcení moru prasat považují rychlou likvidaci všech prasat na zamořeném území a v jeho okolí.

FAKTA

Co experti z MENDELU navrhují

• intenzivnější odstřelodchyt na vnadištíchvestavěná odchytová zařízení v oploceníotrávené návnadynasazení armády

  Zdroj: Mendelova univerzita

Krajská veterinární správa pro Zlínský kraj schválila pro zelenou zónu přibližně čtyřicet svozových míst s kafilerními boxy, ale více než sedm set proškolených myslivců neplní podle odborníků univerzity svůj úkol a lovu prasete divokého se nevěnují. „Pravidla jsou příliš omezující a prasata musejí nechat likvidovat,“ vysvětluje trojice odborníků.

Poslední návrhy jsou na zmenšení zelené zóny, aby si myslivci mohli ponechávat zvěřinu z ulovených kusů. „To je hezké, ale musí to schválit Evropská komise, což není jisté a hlavně to přináší další prodlužování čekání na řešení a čas hraje proti nám. Když budeme čekat, tak se můžeme dočkat toho, že červená zóna bude větší než zelená,“ varují odborníci z Mendelovy univerzity.

V ohnisku nákazy jsou stále desítky prasat

V ohnisku nákazy, kde se nesmí lovit, je stále ještě zhruba stovka prasat a není vyřešena jejich likvidace. „Navrhujeme zvážit využití všech metod, jež připadají v úvahu: odstřel, odchyt na vnadištích, vestavěná odchytová zařízení v oplocení, otrávené návnady, nasazení armády,“ navrhují v dokumentu Jiří Kamler, Radim Plhal a Jakub Drimaj.  Obávají se, že v zamořené oblasti dnes může být už několik prasat, která jsou přenašeči viru, a hrozí riziko rozšiřování.

Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínském kraji k dnešnímu dni dosáhl 159. Africký mor prasat (AMP) byl potvrzen u 90 z nich. Všechny nově zjištěné pozitivně testované nálezy se nacházejí v katastrech, kde již byl AMP dříve potvrzen, tedy v ohnisku nákazy. Negativním výsledkem skončilo vyšetření 66 vzorků. U tří vzorků se čeká na výsledek.

Počet odlovených divočáků v zamořené oblasti zatím dosáhl 87 kusů, výsledky vyšetření na AMP jsou u všech těchto kusů negativní. V oblasti s intenzivním odlovem bylo dosud uloveno 1816 divokých prasat. U žádného z odstřelených kusů v oblasti s intenzivním odlovem nebyl AMP zjištěn.

Odchytová klec zatím jen na zkoušku V úterý instalovali myslivci zatím jednu odchytovou klec. Od hejtmanství ji dostali členové Mysliveckého spolku Vrchovina v Hvozdné. „Zařízení zatím funguje ve zkušebním provozu, při kterém se testuje funkčnost a vhodnost jeho umístění,“ řekla mluvčí krajského úřadu Renata Janečková.

Další klece na odchyt divočáků začne Zlínský kraj podle hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) mezi myslivecké spolky v ohnisku nákazy africkým morem prasat distribuovat pravděpodobně příští týden. „V první fázi nakoupíme minimálně osm klecí. Za jednu zaplatíme 45 000 korun. Náklady nám zpětně proplatí stát,“ řekl hejtman.

Otrávené návnady veterinární správa odmítá

Státní veterinární správa nemá podle svého ředitele Zbyňka Semeráda plán na depopulaci žádných zvířat. „Otrávené návnady jsem odmítl, protože zákony zakazují použít k likvidaci zvěře takové jedy,“ řekl Zbyněk Semerád. Otrávené krmivo se podle něj může vždy dostat mimo krmelec a je nebezpečí, že se otráví i jiná zvířata, nejen divoká.

Za každého divočáka odchyceného do klece dostanou myslivci 4000 korun. Zástřelné za odlovený kus mimo ohnisko nákazy, kde se střílet nesmí, se na Zlínsku zvýšilo na 3000 korun. Další peníze dostávají myslivci ze zamořené oblasti od kafilerie, kam musejí ulovené kusy odvážet. Za sele je to 1000, za lončáka 2000 a za dospělého divočáka 3200 korun. Peníze je mají motivovat k tomu, aby se pokusili co nejvíce snížit počet divočáků a zabránit tak šíření choroby mimo ohnisko nákazy.

Kritiku sklidily pachové a elektrické ohradníky

„Pachový je špatně umístěn, často se nachází v bezprostřední blízkosti frekventované silnice pod okolními strmými svahy v nepřehledném prostředí. Takto umístěný pachový ohradník snižuje svoji již tak nízkou efektivitu v zabránění emigrace prasete divokého ze zamořeného území,“ vysvětlují experti. Dodávají, že kvůli špatnému umístění ohradníků je ničí mechanizace při údržbě zeleně v okolí silnic. „Na některých místech jsou pachové ohradníky opravdu porušené,“ informoval z terénu redaktor Ondřej Šimeček.

tejně tak elektrický ohradník je podle expertů z univerzity problémový. V nejdůležitějším úseku z pohledu migrace zvěře je podle prohlášení umístěn na nesprávné straně silnice, má výpadky funkčnosti a rozběhnuté prase stejně nezastaví.

Zástupci Státní veterinární správy, kraje i odborníci z Mendelovy univerzity by se měli sejít v pátek a o opatřeních jednat. 

FAKTA

Kde platí mimořádná veterinární opatření kvůli africkému moru prasat

• Bohuslavice u Zlína, Březnice u Zlína, Březová u Zlína, Březůvky, Dolní Ves, Doubravy, Fryšták, Horní Lhota u Luhačovic, Horní Ves u Fryštáku, Hostišová, Hrobice na Moravě, Hřivínův Újzed, Hvozdná, Jaroslavice u Zlína, Karlovice u Zlína, Kašava, Klečůvka, Kostelec u Zlína, Kudlov, Lukoveček, Lužkovice, Malenovice u Zlína, Mladcová, Mysločovice, Neubuz, Oldřichovice u Napajedel, Ostrata, Podhradí u Luhačovic, Pozlovice, Provodov na Moravě, Prštné, Příluky u Zlína, Racková, Raková, Řetechov, Salaš u Zlína, Sazovice, Slušovice, Štípa, Tečovice, Trnava u Zlína, Velíková, Veselá u Zlína, Vítová, Vizovice, Vlčková, Zádveřice, Zlín a Želechovice nad Dřevnicí.

zdroj: ČT24/ČTK