Agris.cz - agrární portál

Africký mor prasat. Měsíc druhý. Zastavení nákazy?

18. 8. 2017 | Myslivost

O vývoji situace kolem vypuknutí nákazy Afrického moru prasat za první měsíc jsme čtenáře Myslivosti informovali v minulém čísle. Po sérii několika prvních pozitivních nálezů kadáverů uhynulých divokých prasat na Africký mor prasat (AMP) a prvních Mimořádných veterinárních opatření (MVO), které vydala Státní veterinární správa se za poslední měsíc (situace k 15.8.2017) stalo několik zásadních věcí.

Tím nejzásadnějším je asi celkový počet pozitivních případů AMP nalezených v okrese Zlín. Toto číslo se vyšplhalo již na 87 kusů! Tím druhým je velikost území, na kterém se uhynulé kusy vyskytují. To je asi 4000 ha! To znamená, že se jedná o relativně malé ohraničené území a podle vývoje za poslední měsíc se ukazuje, že se nákaza výrazně prostorově nešíří a zůstává v místě ohniska. Naštěstí!

Je potřeba si ale uvědomit zdrcující dopad AMP na místní populaci, během velice krátké doby je to nalezených 87 pozitivních kusů, ale realita je s největší pravděpodobností ještě výrazně vyšší, protože můžeme předpokládat, že ne všechny kadávery se ve volné přírodě objeví. 

V průběhu července a srpna stále zůstává členění republiky na tři základní zóny. Tou nejrizikovější zůstává zamořená oblast, která je specifikovaná jako okres Zlín, druhou zónou je oblast intenzivního odlovu (východně od dálnice Bratislava – Brno – Olomouc - Ostrava), a třetí zónou je zbytek České republiky. 

Omezení přikrmování v celé ČR 

Nejvýznamnějším opatření, vyhlášené Státní veterinární správou, které platí pro celou Českou republiku, je omezení přikrmování černé zvěře. Podle Mimořádných veterinárních opatření, která vstoupila v platnost, je možné přikrmovat nebo vnadit černou zvěř maximálně 5 kilogramy krmiva umístěného na vnadišti nebo krmelišti a počet takovýchto míst může být maximálně 1 takové místo 100 ha honební plochy. Toto opatření má za cíl omezení přístupu potravy černé zvěři a snížení její reprodukční schopnosti, na kterém se dostupnost potravy významně podílí.

V celé ČR dále platí výjimky ze zakázaných způsobů lovu (lov v noci za pomoci noktovizorů, lov na čekané ve vzdálenosti menší než 200 metrů od hranice sousední honitby, lov při sklizni zemědělských plodin atd.). V této zóně není třeba odevzdávat žádné speciální vzorky z uloveného divočáka apod. 

V zóně intenzivního odlovu (východně od dálnice Bratislava-Brno-Olomouc-Ostrava) zůstávají v platnosti dosavadní MVO (stejná jako ve zbytku ČR s rozšířením možnosti lovu černé zvěře z jedoucích zařízení), a přibyla k nim ještě povinnost odevzdávat veškeré živočišné zbytky po zpracování černé zvěře do závodů na zpracování odpadů kategorie 3 (což jsou kafilerní asanační ústavy, případně podniky mající oprávnění k likvidaci těchto odpadů – některé bioplynové stanice, kompostárny apod.). Lovec je dále povinen odevzdat v tomto případě z každého uloveného divokého prasete vzorek na vyšetření AMP (krev, slezina, mízní uzliny). Za takto odevzdaný vzorek na okresní veterinární správu mu náleží „zástřelné“ ve výši 1000 Kč. 

Lov v zamořené oblasti  

Nejvýznamnější změnu ovšem prodělala zamořená oblast (území okresu Zlín). Do současné doby zde byl zakázán lov a krmení a vnadění černé zvěře, stejně tak jako společné lovy na ostatní druhy zvěře.

Území okresu Zlín bylo rozděleno na dvě zóny. V zóně kolem ohniska nákazy (Zóna I) zůstává nadále zákaz lovu. Ale v okolní zóně (Zóna II) byl umožněn individuální lov černé zvěře a lov pomocí odchytových zařízení. Lovit zde mohou pouze proškolené osoby, které prošli kurzem Státní veterinární správy. Bylo tak vyškoleno několik stovek myslivců, kteří byli poučeni, jak zacházet s uloveným divočákem a zamezit tak šíření viru AMP.

Všechna ulovená divoká prasata v této zóně jsou svážena celá (nevyvržená) do veterinárního asanačního ústavu, jsou zde odebírány vzorky k vyšetření na AMP a těla následně likvidována. Za toto náleží samozřejmě kompenzace. Ulovený divočák je kompenzován uživateli honitby v částkách 3200 Kč za dospělý kus, 2000 Kč za lončáka a 1000 Kč za sele. O tuto kompenzaci musí požádat uživatel honitby Ministerstvo zemědělství a to do šesti týdnů od ulovení divočáka.

Jako motivace lovcům je poskytováno také „zástřelné“, které bylo v první fázi 2000 Kč, ale po jednání s ministrem zemědělství bylo zvýšeno na 3000 Kč za kus. Tato částka bude vyplácena prostřednictvím Státní veterinární správy přímo lovcům.

Uživatelé honiteb také museli vybudovat svozná místa, kam jsou ulovená divoká prasata umisťována a odkud je sváží veterinární asanační ústav k likvidaci. Je nutné poznamenat, že na začátku se toto neobešlo bez problémů a několik prvních dní bylo poměrně dost problémů, zejména se svozem ulovených divokých prasat. Během posledních dní se již většina nesrovnalostí odstranila, a nyní podle zpráv z místa již vše funguje tak jak by mělo. Ulovená divoká prasata jsou obvykle svážena do 24 hodin od nahlášení. Do doby psaní tohoto článku (polovina srpna) bylo uloveno 55 divokých prasat. 

Lov v ohnisku nákazy 

V samotném ohnisku nákazy (zóna I) je stále zakázán lov. Nyní probíhá příprava materiálů, které by umožnily lov odchytem v zamořené oblasti. První srpnový týden proběhlo školení uživatelů honiteb v této oblasti o technikách odchytu, kterého se zúčastnil Jan Jeniš z VLS, s.p., Miloš Ježek z FLD ČZU Praha a Luboš Hájek, který vyvíjí odchytová zařízení na černou zvěř. Semináře se zúčastnilo přes 60 myslivců. Doufejme tedy, že SVS co nejdříve lov pomocí odchytu povolí, tak aby se začalo s redukcí černé i přímo v ohnisku nákazy. 

Ostatní opatření v ohnisku 

Už na začátku vypuknutí nákazy byla diskutovaná různá opatření, která by měla být učiněna k zabránění nákazy. Ty byla různě radikální. Od oplocení oblasti, nasazení armády k vystřílení území, trávení apod. Na začátku je nutné říci, že o tom, jak šíření nákazy bude probíhat a na jakém území se bude v krátkém časovém horizontu vyskytovat, neměl na začátku července nikdo žádné tušení. To že je nákaza lokalizovaná na poměrně malém území (4 tis. ha) bylo jasné až více než 1 měsíc po ohlášení prvního případu.

Jako první se proto přistoupilo k aplikaci pachových ohradníků v délce asi 40 km kolem ohniska. O funkčnosti tohoto opatření je možné diskutovat, ale jedno je jasné, bylo to v daný okamžik nejrychlejší řešení, které představovalo alespoň možné snížení migrace.

Za velice problematickou v tomto ohledu ale považuji jeho realizaci. Povinnost instalace pachových ohradníků byla uložena uživatelům honiteb, kteří na toto v žádném případě nebyli připraveni. Problémy způsobila zejména firma, která měla pachové ohradníky dodávat. Nicméně náklady spojené a aplikací by měly být uživatelům uhrazeny. 

Plot ano či ne?  

Velká diskuze a vlna emocí se točila kolem vybudování plotu. Na začátku je nutné zdůraznit, že to, že nákaza je lokalizovaná na malém území, bylo skutečně jasné až koncem července.

Dále je nutné zmínit, jak funguje proces Mimořádných veterinárních opatření. Úkony v rámci MVO jsou ukládány chovatelům zvířat (v našem případě uživatelům honiteb), to znamená, že Státní veterinární správa by měla stavbu plotu uložit uživatelům honiteb, ti by následně měli vše provádět, jednat s vlastníky pozemků apod. A jistě si všichni dokážete představit, že toto by bylo v praxi skutečně nereálné.

Ano, dostatečně dobře pevný plot by byl ideálním řešením situace, ale jeho stavba by probíhala neúměrně dlouhou dobu a zasáhla by tisíce vlastníků pozemků, protože technické řešení ve velice hustě obydlené oblasti by přineslo nejednu významnou komplikaci. A stavět pouze dočasný plot (např. z oplocenkového pletiva), nepředstavuje pro zastavení černé zvěře téměř žádnou překážku. 

Elektrický ohradník 

Proto jako alternativní varianta, která ale nepředstavuje stoprocentní zabránění migrace zvěře, byla zvolena stavba elektrického ohradníku. I k tomu ale bylo nutné najít vhodný nástroj, jak stavbu realizovat, pokud byla odmítnuta varianta, že vše opět budou provádět uživatelé honiteb. Jako jediné řešení, které přineslo výsledek během krátkého času, bylo vyhlášení stavu nebezpečí hejtmanem Zlínského kraje Jiřím Čunkem. Vyhlášením se tak našla cesta, jak pověřit soukromou firmu zabývající se instalací ohradníků a vyřešit problémy se soukromými majiteli pozemků, na kterých by měl být elektrický ohradník dočasně umístěn. Ohradník byl pak v krátké době instalován a nyní je prováděna jeho pravidelná údržba. 

Zákaz vstupu  

V rámci vyhlášení stavu nebezpečí pak hejtman Čunek vyhlásil zákaz vstupu do zamořené oblasti ohraničené pachovým ohradníkem a elektrickým ohradníkem. Což je další velice důležité opatření, které by mělo přispět k zachování klidu v ohnisku nákazy a minimalizovat migraci. 

Nesklizené plodiny 

Jako poslední opatření k omezení migrace byla uložena povinnost zemědělcům, aby nesklízeli určitou část plodin v ohnisku a kolem něj. Zůstalo tak stát 100 hektarů porostů řepky a pšenice v ohnisku nákazy a 50 ha vně. V tomto patří velký dík místním zemědělcům, kteří na „dobré slovo“ nechali plodiny stát, a to bez záruky, že jim budou ztráty kompenzovány, tzn. do doby, než vyšla mimořádná veterinární opatření. 

Zastavení šíření?  

I když to poslední týdny vypadá, že se AMP nešíří, nemůžeme být v tuto chvíli optimisté. Je potřeba mít stále na zřeteli, že se jedná o vysoce nebezpečnou nákazu, kterou se nikde ve světě nepodařilo zastavit, a její jediné skutečné zpomalení nebo zastavení spočívá ve snížení početnosti černé zvěře téměř na nulu, tak aby se omezila pravděpodobnost přenosu.

Zároveň je stále nutné vnímat, že šíření může probíhat i jinou cestou, než je přenos mezi infikovanými divokými prasaty. V tuto chvíli představuje velké nebezpečí i cesta přenosu, tak jak byl rozšířen do okresu Zlín, a tím je činnost člověka.

Asi nejrizikovější jsou v tomto ohledu sami myslivci. Pokud se v ohnisku nákazy začne nějakým způsobem lovit (ať už odstřelem, nebo odchytem), manipulace s ulovenými kusy je vysoce riziková, a tyto osoby musí k záležitosti přistupovat maximálně zodpovědně a dodržovat pravidla biologické bezpečnosti a dezinfekce. Už i samotné navštěvování přikrmovacích míst a odchytových zařízení představuje nebezpečí rozšíření nákazy! 

Jsme na AMP připraveni? 

Současná situace přinesla jedno zásadní zjištění. Legislativní postupy a krizové plány nejsou na masivní šíření AMP připraveny! I přesto, že o výskytu AMP v EU víme několik let, v přípravě na eradikaci této nákazy nebylo učiněno téměř vůbec nic. Současná situace ukazuje, že i ve chvíli, kdy se odborníci shodnou na některých typech řešení, neexistuje pro ně cesta, kterou by bylo možné je legislativně správně zavést rychle do praxe. Je proto potřeba tyto procesy co nejrychleji zlepšit a nastavit systémové kroky, tak abychom v budoucnu dokázali pružně reagovat na nastalou situaci a nepřešlapovali několik týdnů na místě.

Lovit, lovit, lovit!

A proto na závěr nezbývá zdůraznit všem myslivcům v celé České republice nutnost lovit. V červenci se objevilo nové ohnisko výskytu AMP v Rumunsku, blízko maďarských hranic, nákaza je na hranicích Ukrajiny a Slovenska, v Polsku dochází také k postupnému šíření směrem na jih. A i přesto, že by se stal zázrak a ohnisko ve Zlínském kraji se podařilo zatím zvládnout, je vysoce pravděpodobné, že dojde během krátké doby (měsíce, maximálně roky), k frontálnímu šíření z východu, které již téměř jistě nepůjde zastavit. 

A jak již uvedl předseda ČMMJ Jiří Janota v minulém čísle, je ještě trocha času na redukci početnosti a její smysluplné využití, než pak následně deseti tisíce kusů likvidovat v asanačních ústavech.  

Miloš JEŽEK, 

FLD ČZU Praha, 

zahraniční komise ČMMJ 


Zdroj: Myslivost, 18. 8. 2017





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.03.2024 01:16