ZS: Omezení podpor by ohrozilo chovy větších zemědělských firem

Možné krácení podpor podle velikosti zemědělského podniku po roce 2020 by podle Zemědělského svazu ČR přispělo v Česku k dalšímu snížení živočišné výroby, která je náročnější než pěstování obilí a řepky. Větší podniky, které by podle nových pravidel mohly přijít o peníze, podle svazu chovají nejvíc dojených krav, prasat i drůbeže. Na dnešním zasedání výboru svazu ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku to řekl jeho předseda Martin Pýcha.

"Pokud nechceme zlikvidovat zbytek živočišné výroby v České republice, tak nemůžeme podporovat malé (zemědělce) na úkor velkých," řekl Pýcha. O postojích politiků k formování nové společné zemědělské politiky v unii dnes ve Větrném Jeníkově debatovali zemědělci se zástupci šesti stran. Podle Pýchy je důležité, kdo bude řídit české zemědělství po říjnových volbách do Sněmovny, kdy se budou nová pravidla v EU formovat.

Zastropování plateb v EU podle Pýchy teď funguje na dobrovolné bázi a každý stát má stropy nastavené jinak. "V České republice, kde je největší průměrná výměra zemědělských podniků, je aplikováno krácení plateb pro větší podniky s dotací nad 150.000 eur," uvedl. Ušetřené peníze se doma dělí v Programu obnovy venkova. Podle Pýchy by ale Česko mohlo po reformě o tyto peníze přijít. Cílem zvažovaného krácení plateb je podle něj ušetřit peníze, které budou v evropském rozpočtu chybět po odchodu Velké Británie.

Proti povinnému krácení plateb pro zemědělce se postavil i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). "Povinné zastropování, tak jak si to některé státy chvíli představovaly, by opravdu bylo pro Českou republiku pohroma," řekl. Kompromisní cestou by podle něj mohlo být určité snížení plateb podle pravidel, které si členský stát stanoví s ohledem na své specifické podmínky. Ušetřené peníze by měly zůstat v jeho národní obálce k dalšímu rozdělení, uvedl Jurečka.

Zvažované krácení plateb by podle předsedy svazu dopadlo v Česku na 768 podniků, tedy na 2,6 procenta z celkového počtu. Tyto podniky podle údajů svazu chovají 70 procent českých dojnic, většinu prasat a drůbeže. Kupříkladu mléko v minulých letech prodávaly za cenu nepokrývající výrobní náklady a dotace jim podle Pýchy kompenzovaly ztráty. "Protože neurčují evropskou cenu, nebudou schopni prodávat mléko za vyšší cenu a v podstatě budou muset zlikvidovat ty chovy dojených krav," uvedl.

Naopak zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) koncem srpna navrhli zastropování přímých dotací pro podniky s výměrou nad 1100 hektarů. Nad tuto výměru by neměly dostat již žádnou přímou platbu na plochu.