Agris.cz - agrární portál

Ministr Marian Jurečka k nepřesnostem ohledně pozice ČR ke Společné zemědělské politice po roce 2020

14. 9. 2017 | MZe ČR

V posledních týdnech se v médiích a na sociálních sítích objevují nepřesnosti ohledně pozice České republiky k budoucí Společné zemědělské politice (SZP) po roce 2020, rád bych ji proto uvedl na pravou míru.

Zatím farmy dostávají evropské dotace bez ohledu na počet hektarů. Většina členských států Evropské unie se ale v rámci celounijní debaty přiklání k omezení dotací pro velké zemědělské podniky.

Pokud bychom přistoupili na povinné zastropování plateb pro zemědělské podniky, mohlo by to mít pro české zemědělství fatální následky. Vysvětlím proč. Historický vývoj po roce 1948 a 1990 byl z hlediska struktury zemědělství v České republice velmi odlišný od většiny evropských států. Za posledních 20 let se u nás i některé rodinné farmy vyvinuly do velikosti několika set až několika tisíc hektarů. Průměrná rozloha farem je v Česku pro představu asi desetkrát větší než v Evropské unii.

Je potřeba se také podívat na data, která se týkají zaměstnanosti a živočišné výroby. Zhruba 768 podniků o rozloze větší než 1150 hektarů zaměstnává téměř 50 % všech lidí pracujících v zemědělství. Tyto podniky chovají dohromady například 70 % všeho skotu a více než 90 %  prasat a drůbeže. Pokud by došlo k zastropování, dostali by se tito zemědělci podnikající v živočišné výrobě do ztráty a ukončili by činnost. Omezením živočišné výroby by se v neposlední řadě zhoršil stav půdy, respektive snížila by se organická hmota v půdě, a její schopnost vázat vodu. Organická hnojiva mají totiž na stav půdy pozitivní vliv.

V naší pozici pro SZP po roce 2020 je podpora malých farmářů v rámci plateb na první hektary a také určitá degresivita velkých farmářů, která v praxi funguje už dnes. V rámci přímých plateb dochází ke snížení jednotné platby na plochu (SAPS) o 5 % u částek nad 150 000 EUR, které jsou poskytnuty zemědělcům. To znamená, v případě nároku zemědělce na SAPS ve výši 200 000 EUR dochází k 5% krácení částky 50 000 EUR. Tímto mechanismem tak bylo v roce 2016 kráceno zhruba 121 milionů korun a tyto peníze byly přesunuty do rozpočtu Programu rozvoje venkova ČR. Zjednodušeně řečeno, „ti velcí“ již teď dostávají o něco méně než „ti malí“.

Kdybychom byli pro zastropování plateb, přišly by české zemědělské podniky o velkou část evropských peněz. Došlo by nejen k obrovské devastaci českého zemědělství, ale i ke ztrátě pracovních míst a snížení naší potravinové soběstačnosti.

Závěrem bych rád řekl, že naši pozici podporuje celé východní Německo, Polsko i Slovensko. Mnoho dalších států rozumí tomu, že v České republice existuje specifická struktura zemědělství. Jsme připraveni jednat o tom, že velkým podnikům se bude vyplácet méně. Pro nás je však prioritou, aby ty peníze, které nevyplatíme, zůstaly v kapitole členského státu a mohly se převést například do Programu rozvoje venkova, kde poté budou rozděleny všem zemědělcům.


Zdroj: AK ČR, 04.01.2012





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 20.11.2017 18:07