Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě

Výběr informací o Národním hřebčínu Kladruby nad Labem (ministr zemědělství Marian Jurečka dnes bude informovat o žádosti hřebčína o zápis do seznamu UNESCO):

- Hřebčín v Kladrubech nad Labem na Pardubicku je státní příspěvkovou organizací, jejím zřizovatelem je ministerstvo zemědělství.

- Areál hřebčína se rozkládá na ploše 1200 hektarů v Polabské nížině nedaleko Pardubic. Srdce celého areálu tvoří hlavní stáje, zámek a kostel. Komplex hřebčína byl v roce 1995 spolu se základním kmenovým stádem starokladrubského koně prohlášen kulturní památkou, o sedm let později se pak stal národní kulturní památkou. Aby byla šance na zápis do seznamu UNESCO co nejvyšší, byla v roce 2015 vyhlášena krajinná památková zóna Kladrubské Polabí a od května 2016 je navíc oblast na seznamu evropsky významné lokality Natura 2000, která zahrnuje lužní les, areál hřebčína, louky, výběhy a pastviny.

- Od roku 1992 je součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem také Hřebčín Slatiňany, ke kterému patří výcvikové středisko Heřmanův Městec a který byl založen v roce 1898.

- Hřebčíny chovaly ke konci roku 2016 celkem 583 koní (klisen i hřebců). V samotných Kladrubech jsou ustájeni bělouši, o vraníky se starají Slatiňany (právě tam se začátkem 80. let natáčel seriál z dostihového prostředí Dobrá Voda).

- Starokladrubský kůň je jediné původní české plemeno koní. Chovným cílem je kůň určený k ceremoniální a reprezentativní službě. Patří mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena koní na světě, je to teplokrevné plemeno, vzniklé na podkladě španělské a staroitalské krve. Současní koně mají evidované předky až do poloviny 18. století. V císařských dobách byli bělouši využívání pro ceremoniální účely panovnického dvora a i nyní jsou ozdobou královských dvorů například ve Švédsku a Dánsku. V ČR jsou koně často k vidění při různých slavnostech, využívá je jízdní policie, vynikají i v závodech spřežení a klasické drezuře a hodí se i k rekreačním účelům.

- Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec, Rudolf II. potom 4. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát, jeho novým účelem se stala produkce plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Chov starokladrubských koní byl v té době ovšem téměř zničen. Teprve profesor František Bílek ve 40. letech 20. století chov starokladrubských vraníků obnovil a ti se vrátili do pobočky hřebčína ve Slatiňanech. Tam také v roce 1948 vznikla Výzkumná stanice pro chov koní.

- Od července 1992, kdy byl zapsán do obchodního rejstříku, měl hřebčín statut státního podniku. V květnu 2010 rozhodla vláda o jeho transformaci na příspěvkovou organizaci. Důvodem bylo umožnit hřebčínu čerpání evropských dotací. Proti transformaci se stavělo občanské sdružení Cerno et scribo, které ji považovalo za krok k možné privatizaci hřebčína.

- V loňské sezóně dorazilo do Kladrub, Slatiňan a Heřmanova Městce rekordních 60.000 návštěvníků. Podle odhadů vedení hřebčína by případný zápis na seznam UNESCO hřebčínu přineslo až desetkrát více návštěvníků.

- V posledních letech prochází kladrubský hřebčín rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila předloni. Za 350 milionů korun hřebčín opravil 17 budov a tři volná prostranství se sousošími, 300 milionů korun dostal z evropských dotací. Nyní připravuje další etapu obnovy za 180 milionů korun. Investovat může také díky tomu, že má mnohem velkorysejší rozpočet, než míval v minulosti. Zatímco před několika lety disponoval několika desítkami milionů korun, aktuálně má 100 milionů korun na provoz a zhruba 100 milionů korun na investice.

- Opravy začaly v zimě 2015 po ukončení dalšího, v pořadí již třetího výběrového řízení. Předchozí dvě byla zrušena. V květnu 2013 v hřebčíně a na dalších místech totiž zasahoval policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a letos v lednu policie navrhla obžalovat 17 lidí a pět firem kvůli údajnému dotačnímu podvodu, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a poškozování finančních zájmů EU při zakázce na rekonstrukci.