Nebuďme tak chamtiví, abychom se museli bát budoucnosti

Při přednáškách sekce technologie a kvality na kongresu Apimondia 2017 v Istanbulu jsem si vzpomněl na televizní pořad z doby před pěti lety. Chtěli jsme tehdy upozornit na narůstající problém falšovaného medu v obchodní síti a téma zaujalo jednu televizní stanici. Všechno proběhlo nečekaně rychle. Ráno telefonát a v poledne přijel štáb natočit rozhovor. Netušil jsem, jak bude téma režijně ztvárněno, když si redaktor vyžádal 2 sklenice s medem na ukázku. Spot zahájil otázkou, jak může spotřebitel poznat, zda je med „pravý nebo pančovaný“. Přitom střídavě zdvihal 2 sklenice – v obou byl můj stejný pravý med.

Nyní je situace s falšováním medu mnohem horší než byla v roce 2012. Falzifikáty medu, jak dokládají poslední analýzy, pronikly do obchodu s medem celosvětově. Na Apimondii v Istanbulu jsme se dozvěděli, že 70 % analyzovaných vzorků medu v USA obsahuje jeho náhražky, v Evropě je to asi 14 %, avšak při nižším počtu prováděných rozborů. Zdá se, že jsou i podstatné rozdíly v přístupu ke kontrolám na různých trzích uvnitř EU a některé státy (ne ČR ani žádný z našich sousedů) jsou více než jiné vstupní branou falšovaného medu do společenství. Spotřebitelé si kupují produkty označené jako med, kterých se organismus včel ani nedotkl. Vzhledem k růstu prodeje „stoprocentního nemedu“ ve světě je legislativně závažná přítomnost stopových množství reziduí nežádoucích látek (antibiotik, pesticidů, alkaloidů aj.) nebo podvodná deklarace geografického původu medu ještě prohřeškem menším.

Důvody tohoto stavu jsou zřejmé. S životní úrovní narůstá spotřeba medu. Obchod přitom stlačuje ceny výrobců. Uzavírá s nimi smlouvy o nákupech jen velkých celoročních dodávek potravin za nejnižší ceny. Ve filmu More than Honey odkrývá podstatu našich problémů majitel Miller´s Honey Company, jednoho z největších výrobců medu v USA. Ve svém rozhodování se sice řídí hodnocením příležitostí a rizik, ale vzápětí říká, že jediné dva hnací motory v životě jsou chamtivost a strach.

Někteří zpracovatelé reagují na požadavky současného trhu hledáním nejlevnějších surovin, výrobních postupů i vysoce erudovaného plagiátorského servisu, aby bylo možné požadavek pravosti obejít a dosáhnout zisku za každou cenu. Rostou tak nároky na kontrolní činnost a náklady na vybavení laboratoří. VŠCHT otevřela již v roce 2011 obor Forenzní analýza pro uplatnění v oblasti kriminalistiky zaměřený také do oblasti falšování potravin. Probíhá stálý závod mezi plagiátory a detektivy, který nemá a sotva bude mít v dohledné době vítěze.

Neobvyklá kombinace fyzikálně-chemických vlastností medu (krystalizace, barva, vodivost, pH, mikroskopický rozbor, HMF, enzymové aktivity i chuťové posouzení) odhalí odborníkovi falšování často dříve než rutinní rozbor analytické laboratoře odděleně sledující jednotlivé parametry. Náš spolek usiluje proto o vzdělávání spotřebitelské veřejnosti seznamováním s kvalitativními znaky typických druhů medu z produkce ČR, které jsou falšováním prakticky nedosažitelné. Potřebná je i znalost nákladů, které přináší při správné provozní praxi včelařství a zpracování včelích produktů. Falšovaný produkt se někdy prozradí i nereálně nízkou cenou. V Číně se totiž nakupuje surový med za ceny až trojnásobně vyšší, než je nabízená exportní cena i s dopravou do USA nebo EU.

Řešení problémů současnosti spatřujeme v lepší výchově a vzdělávání k rozumné spotřebě při respektování potřeb přírody a pohody chovaných zvířat – i včelstev. Přirozenou cestou tak můžeme dosáhnout jejich zvýšené produktivity a hradit zvýšenou poptávku po medu v ČR z vlastních zdrojů. Varováním včelařům a hlavně spotřebitelům by měla být data publikovaná na Apimondii 2017, podle kterých je ČR z hlediska příležitostí pro světové vývozce medu v posledních dvou letech čtvrtým nejrychleji rostoucím trhem dovozu medu. Nechceme, a věříme, že ani nepotřebujeme se přizpůsobovat včelařským provozním technologiím inspirovaným výkrmnami a klecovými velkochovy hospodářských zvířat. Pro nás zneklidňujícím způsobem k nim směřují některé světové technologie koncentrovaného faremního chovu včel. V nich jsou včelstva celoročně krmena náhražkami pylu a přírodních vitaminů, nezřídka po tisících převážena na stakilometrové vzdálenosti a vzápětí přeléčena antibiotiky.

Vše, co z přírody odebíráme, má skutečně svou cenu – příležitostí a rizik. V den zimního slunovratu jsem projížděl kolem našich tepelných elektráren, stále největšího zdroje energie pro naše domácnosti. Je to impozantní pohled na symboly industriální éry rozsvěcující právě teď tisíce ne vždy potřebných světel. Spalujeme nejen v elektrárnách v obrovském množství to, co vznikalo miliony let, a žijeme v Evropě pohodlněji než všechny generace před námi.

Trvalá udržitelnost tepla našeho domova, plných stolů, naší životní úrovně a její nejpodstatnější složky, kterou je zdraví, závisí na moudrém užívání přírodních zdrojů, zejména obnovitelných. Nebuďme proto tak chamtiví, abychom se museli budoucnosti bát.

RNDr. Václav Švamberk

předseda Spolku pro rozvoj včelařství MÁJA