Finské pekařství, jako první na světě, uvedlo do prodeje chléb z rozdrcených cvrčků

V posledních letech spotřebitelé rádi experimentují a objevují nové chutě i nevšední potraviny. Výjimkou není ani hmyz, který se podle potravinových expertů stane dominantní stravou budoucnosti. Experimentátorského trendu se chytla finská pekárna, která upekla první chléb z rozdrcených cvrčků. Ochutnali byste?

První chléb na světě pečený z mouky vyrobené ze sušených cvrčků, pšeničné mouky a semínek představila finská potravinářská a pekárenská společnost Fazer. V každém hmyzím bochníku je přibližně sedmdesát cvrčků. Oproti běžným chlebům je proto daleko bohatší na proteiny.  Cvrččí chléb lze pořídit za necelá čtyři eura, zatímco běžný pšeničný chléb ve Finsku stojí dvě až tři eura.

A jak vlastně chléb z hmyzu chutná? Podle studentky Sary Koivist, která chléb okusila, je podobný běžnému chlebu bez výraznějších chuťových rozdílů.

Chléb se zatím prodává v jedenácti helsinských pekárnách. Sortiment by se však měl v příštím roce rozšířit. Produkce cvrččího chleba je omezená, neboť závisí na nedostatečné nabídce cvrčků.  Pekárna Fazer nyní odebírá cvrčkovou mouku z Nizozemska, hledá však místní dodavatele.

Pekárenská společnost Fazer vyvíjela hmyzí chléb přibližně jeden rok. Přitom čekala na změnu legislativy, která neumožňovala produkci potravin z hmyzu. To se však začátkem listopadu změnilo.

Finsko teprve v listopadu povolilo chov a prodej hmyzu pro potravinovou produkci. Připojilo se tak k Rakousku, Dánsku, Belgii, Nizozemsku a Velké Británii, které jako jediné státy v Evropské unii uzákonili chov a prodej hmyzu za účelem konzumace. Za poptávkou po hmyzu stojí především chuť spotřebitelů vyzkoušet potravinové novinky, ale také ochota chránit životní prostředí, neboť hmyz je na chov méně náročný než velcí živočichové. Zároveň je hmyz ceněným zdrojem bílkovin a je vhodný pro osoby držící bezlepkovou dietu. Podle OSN v loňském roce konzumovalo hmyz, jako běžnou součást potravy přibližně 2 miliardy obyvatel.