Corriere della Sera: Špatná strava s sebou nese i špatné návyky

Jestliže špatně jíme, pak velmi často míváme i jiné málo zdraví prospěšné návyky. Jeden špatný návyk vyplývá z druhého, píše italský deník Corriere della Sera. Potvrzuje to studie uskutečněná v Portugalsku na vzorku 7591 dospělých.

Vědci z Lisabonské univerzity rozlišují dva modely stravování: jeden je založen na upřednostňování masa, druhý, zdravější, na konzumaci ovoce a zeleniny. První model byl charakterizován kromě větší spotřeby masa také méně častou konzumací polévek, čerstvé zeleniny a ovoce, ryb, mléčných výrobků, ale také menším počtem jídel během týdne a menší spotřebou vody.

Když vědci analyzovali další aspekty životního stylu osob zahrnutých do první skupiny, pozorovali, že ti, kdo mají méně zdravé stravovací návyky, jsou zároveň náchylnější k dalším špatným zvykům, jako je kouření, konzumace alkoholu a malá fyzická aktivita. Ukázalo se rovněž, že model charakterizovaný vysokou spotřebou masa souvisí s nižší sociálně ekonomickou úrovní, s nižším věkem a převažují v něm osoby mužského pohlaví. Vědci dospěli k závěru, že nestačí dávat přednost zdravějším stravovacím návykům, ale že je třeba zároveň pozměnit další aspekty životního stylu.

Co je třeba učinit, jestliže se chceme začít zdravě stravovat a přijmout zdravější způsob života? "Někdy je obtížné dosáhnout zlepšení pokud jde o vlastní výživu, protože máme dojem, že to je příliš těžký úkol, který nikdy nezvládneme. A tak to ani nezkusíme. Z tohoto důvodu je velmi užitečná strategie malých cílů. Člověk tak nabude větší důvěry ve vlastní schopnosti dosáhnout krok za krokem změny. Například můžeme začít tím, že z našeho jídelníčku vyřadíme některé produkty a nahradíme je jinými, aniž bychom měli pocit, že musíme změnit stravovací návyky v jediném kroku," vysvětluje Margherita Guidettiová z Modenské univerzity.

Jaký je nejvhodnější čas k tomu, abychom začali měnit svůj životní styl? "Nepochybně je třeba vybrat správný čas," říká profesorka sociální psychologie Nicoletta Cavazzová z Modenské univerzity. "Například může být obtížné klást si omezení, jestliže obědváme nebo večeříme mimo domov, ve společnosti. V takových případech se jídla vybírají takříkajíc veřejně, je to součástí toho, jak se ve společnosti prezentujeme, a je to ovlivněno i volbami spolustolovníků.

Pro toho, kdo chce například snížit spotřebu masa, je jednodušší nekupovat si ho domů a omezit se na to, aby ho jedl pouze tehdy, když jde se společností do restaurace nebo když má hosty. Jde o funkční volbu v sociálním životě, která však přináší postupnou změnu stravovacích návyků. Dietní režim je účinný, jestliže jej dodržujeme každodenně. A správným prvním krokem kupředu je nakupování zdravějších potravin, a to v době, kdy nemáme hlad a jsme tedy méně náchylní propadat chuti na nezdravé potraviny," uzavírá Cavazzová.