Agris.cz - agrární portál

Ve světě žádaný český slad a chmel. Ohrožují je sucho i úbytek půdy

7. 5. 2018 | Denik.cz

Českým výrobcům sladu se loni dařilo. Ve 28 sladovnách v zemi vyrobili 546,5 tisíce tun sladu, což je o půl procenta více než v předchozím roce. „Bylo to historicky druhé největší množství vyrobeného sladu na našem území,“ řekl Richard Paulů, šéf sladoven Soufflet, jež se na produkci českého sladu podílejí asi ze 65 procent. Rekordní výrobu ve výši 548 tisíce tun čeští sladovníci zaznamenali v roce 2015.

Asi 95 procent vyrobeného sladu připadá na tzv. český slad. Pivovarníci si ho cení pro jeho nižší stupeň prokvašení, který způsobuje vyšší zbytek extraktu a tedy i plnější chuť.

Většinu sladu vyrobeného v tuzemsku spotřebují domácí pivovary. Na export loni směřovalo 43 procent produkce, o rok dříve byl podíl vyvezeného sladu ještě o šest procent vyšší.

Česko je pátým největším výrobcem sladu v EU, ve světovém měřítku má na trhu dvouprocentní podíl.

Přes 90 procent sladu se v Česku vyrábí z jarního ječmene, zbytek připadá na zimní ječmen a v malém množství také pšenici. Vzhledem k nepřízni počasí loni čeští pěstitelé zaznamenali nižší výnosy na hektar jak ve srovnání se západoevropskými státy, tak i oproti předchozím letům. Zatímco v roce 2016 výnos činil 5,45 tuny na hektar, loni to bylo jen 4,96 tuny.

Kromě sucha je nebezpečím pro české sladovnictví trvalý a již nevratný pokles orné půdy. Stále více jí zabírají například skladové areály rostoucí na předměstích a podél dálnic. „Od roku 1991 bylo zastavěno 253 tisíce hektarů. Společně s erozí je to největší problém zemědělských půd,“ posteskl si Paulů.

Chybí voda

S obavami do budoucnosti hledí také čeští pěstitelé chmele. „Vyšší četnost tropických teplot v kombinaci s nedostatkem srážek v rozhodujících vegetačních měsících – od května do srpna – chmelu vůbec nesvědčí,“ tvrdí předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda. Pěstitelé se tak neobejdou bez dostatku vody a kvalitních závlahových systémů.

Chmel až na 5000 hektarech

Také o český chmel, zejména žatecký poloraný červeňák, mají výrobci piva v zahraničí velký zájem. „Na náročném světovém trhu je stále uznáván jako standard jemné chmelové vůně,“ uvedl Hejda.

Protože domácí roční produkce chmele několikanásobně překračuje současné potřeby českých pivovarů, zhruba tři čtvrtiny se vyvážejí do zahraničí.

Loni se v České republice chmel pěstoval na 4945 hektarech, pěstitelé jej sklidili 6797 tun. Letos by jeho výměra podle Hejdy měla přesáhnout 5000 hektarů. „V posledních letech se zvýšilo procento náhrady starších porostů chmele novými výsady, což stabilizuje produkci chmele. V tomto směru bychom chtěli dále pokračovat,“ dodal.

Autor: Jiří Janda


Zdroj: Denik.cz, 7. 5. 2018





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.04.2024 09:15