Agris.cz - agrární portál

Nesmyslné sankce za neproveditelnou povinnost

16. 5. 2018 | ASZ

Skutečnost, že je česká legislativa v porovnání s tou evropskou „papežštější než papež“, se zmiňuje poměrně často, téměř vždy ale v obecné podobě. Jedním ze zcela konkrétních příkladů je přitom podoba novelizovaného zákona o rostlinolékařské péči  326/2004 Sb., platná od počátku letošního roku, která je modelovým příkladem byrokracie škodící a komplikující život všem, kteří se zabývají chovem včel nebo podnikají v blízkosti chovatelů včel.

Uvedenou novelu lze v zásadě charakterizovat jako včelařskou obdobu socialistického sloganu „poručíme větru, dešti“, která v nadsázce stanovuje včelám, kde a kdy mají a nemají být, a kam mají a nemají letět, co vše má být evidováno, oznamováno a jak má být porušení pravidel sankcionováno. Výsledkem je mimo jiné veřejné zpřístupnění databáze stanovišť veškerých včelstev v rámci LPIS, přičemž řada stanovišť je trvale prázdných, nebo jsou na místě jen dočasně, a navíc se díky plošnému zveřejnění stávají terčem útoků vandalů. Ještě větším paradoxem je novelou stanovená výše sankce vůči zemědělcům, kteří neoznámí minimálně dva dny před aplikací postřiku na pěstované plodiny včelařům tuto skutečnost, a to ve výši až 4 milionů korun. Oznamovací povinnost přitom může obnášet oslovení i několika stovek včelařů, z nichž řada ale není dohledatelných a fakticky tak nelze vyžadovanou povinnost splnit. Což ovšem v praxi znamená, že znění novely může posloužit i jako podklad pro vydírání zemědělců, nástroj konkurenčního boje nebo ekonomické likvidace konkurence, například prostřednictvím nějakého udání, což je prostředek, který se zcela cíleně vrací do našich životů v podobě řady našich zákonů.

Podobu novely má na svědomí ministerstvo zemědělství, které ovšem samozřejmě vycházelo z konzultací s Českým svazem včelařů (ČSV), jednou z nejrigidnějších zájmových postsocialistických organizací u nás, která je ovšem velmi lobbisticky úspěšná. ČSV ale není jediným reprezentantem chovatelů včel v naší zemi - zatím méně známou, ale o poznání modernější a „normálnější“, je Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV), která celkem nepřekvapivě, stejně jako Asociace soukromého zemědělství ČR, odmítá nejen podobu novely, ale oznamovací povinnost jako takovou. Snaha o její zrušení byla již před více než deseti lety jedním z iniciátorů vzniku Antibyrokratické komise MZe, v rámci níž se mezitím podařilo vyřešit stovky dalších nesmyslných byrokratických nařízení, toto ovšem nikoliv. Návrh na zrušení této povinnosti se v rámci Antibyrokratické komise aktuálně projednává znovu.

Jak dlouho to potrvá, je ovšem otázkou, je však prakticky jisté, že do letošního hospodářského roku eventuální změna nezasáhne. Případné kosmetické úpravy dokumentu, pokud by zvolil resort takové řešení, přitom nápravu přinést nemohou. Je totiž fakticky nemožné předvídat úřednickým rozhodnutím veškeré situace jak na straně zemědělců, tak včelařů, které v podobě operativních změn (počasí, stěhování úlů atd.) přináší každodenní praxe. K čemu nesmyslná novela vede, ukazuje právě jeden z příkladů ze života, kdy jedno ze středisek společnosti AGRO Měřín rozesílá včelařům oznámení, podle kterého „bude přípravky na ochranu rostlin, jejich směsi, nebo směsi s hnojivy používat podle platné legislativy v období od 13. 4. 2018 do 15. 11. 2018“. Jestli měl zákonodárce na mysli takové formy alibistického řešení, se lze jen dohadovat, každopádně jde ale o jednoho z kostlivců, kteří na nás budou ze skříní exministra Mariana Jurečky ještě nějakou dobu vypadávat.

Petr Havel


Zdroj: ASZ, 16. 5. 2018





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 20:09