Analýza ukáže, zda se v Česku vyplatí zálohování PET lahví

Zpětným odběrem lze vytřídit až 98 procent PET lahví, uvedli na dnešní tiskové konferenci zástupci Karlovarských minerálních vod a Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN). Ukazují to výzkumy ze zemí EU, kde již zálohování PET lahví funguje. Společnost Karlovarské minerální vody letos v lednu oznámila, že zvažuje zavést zálohování v Česku. Její ředitel Alessandro Pasquale dnes tento záměr potvrdil, konkrétní částku ale neuvedl. Ekonomická analýza má být hotova na podzim. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se k plánu staví rezervovaně.

Chystané opatření je podle expertky na zálohové systémy v EU Clarissy Morawski v souladu s evropským recyklačním balíčkem. Podle tohoto souboru směrnic musí být do roku 2030 recyklovatelné nebo znovu použitelné všechny plastové obaly. Zpětný odběr se podle ní osvědčil například v Německu, Estonsku nebo Norsku. Funguje tak, že se o něj starají sami výrobci.

Jak uvedla Soňa Jonášová z INCIEN, zatím se odborníci v Česku zaměřili na materiálové toky, tedy na to, jak by se PET lahve zpracovávaly. Výhodou je, že by se jak třídění, tak recyklace a výroba nových lahví mohly odehrávat přímo v Česku. Kapacity zde na to jsou, jak ukázal výzkum materiálových toků. Podle tiskové zprávy INCIEN se v Česku uvede ročně na trh 59.000 tun nápojových obalů PET. Současná zařízení jsou schopná zpracovat 70.000 tun tohoto materiálu. Nyní je podle Jonášové čas na analýzu ekonomických dopadů, která by mohla být hotová na podzim. Teprve po ní bude zřejmé, zda se zálohování vyplatí.

Jak řekl ČTK Pasquale, výše zálohy musí být dostatečně vysoká k tomu, aby lidi motivovala. Konkrétní zvažovanou výši ale neuvedl, podle něj to není na pořadu dne. Na konferenci představil lahev vyrobenou z 50 procent z recyklovaného PET plastu. Pokud její testy dopadnou dobře, objeví se na trhu. Karlovarské minerální vody uvedly, že v nejbližších měsících uvedou na český trh lahve s minimálně 25procentní příměsí recyklovaného materiálu.

Ladislav Trylč, vedoucí oddělení zpětného odběru na MŽP, uvedl, že zpracovatelé mají zájem především o čiré PET materiály. "Je to surovina, která se skvěle recykluje, je o ni velký zájem," řekl Trylč. Problematičtější jsou podle něj barvené lahve. Podle Jonášové ale recyklátorům barva nevadí, problémem je spíše případná příměs stříbrných vláken. V Česku se PET materiály zpracovávají i do jiných předmětů, než jsou lahve či obaly.

Postoj MŽP k zálohování je podle Trylče "rezervovaný". "Na jedné straně vítáme aktivitu, která by mohla omezit vyhazování odpadků v přírodě. Na druhé straně se obáváme dopadů, které by zálohování mohlo mít na současný systém," řekl ČTK Trylč. Vyjmout z nynějšího toku druhotných surovin PET lahve, pro které je nejlepší odbyt, by podle něj mohlo mít dopady i na finance pro obce. S bližším vyjádřením MŽP počká na výsledky chystané ekonomické analýzy.