Ministři zemědělství chtějí z rozpočtu EU stejné peníze i po 2020

Pro zachování stávající výše rozpočtu na společnou zemědělskou politiku Evropské unie i po roce 2020 se dnes na jednání v Lucembursku vyslovila řada ministrů zemědělství členských zemí EU. Evropská komise, kterou na jednání zastupoval komisař pro zemědělství Phil Hogan, navrhla na léta 2021 až 2027 pro tuto oblast rozpočet v objemu 365 miliard eur (9,4 bilionu Kč). Proti stávající výši zemědělského rozpočtu je to o pět procent méně.

Proti navrženému snížení vystupuje zejména Paříž: pro francouzské zemědělce jsou evropské peníze významné. Země by měla po roce 2020 i po navrženém snížení dostat přes 62 miliard eur (1,6 bilionu Kč), a byla by tedy nadále v této oblasti zdaleka největším příjemcem.

Francie už na konci května spoluiniciovala takzvané madridské memorandum, které zdůrazňuje potřebu udržet unijní zemědělský rozpočet v dosavadní výši. K textu se zatím připojilo 15 států EU včetně České republiky, proti snížení se dnes tak či onak ale vyslovili i zástupci dalších zemí. Zdůrazňovali, že méně peněz znemožní členským zemím skutečně splnit ty cíle, kterých by podle komise měla unijní zemědělská politika dosáhnout.

Francouzský ministr Stéphane Travert dnes kromě jiného zdůrazňoval potřebu chránit domácí zemědělství před tržními tlaky, které by jej mohly poškodit.

Komisař Hogan na tiskové konferenci po jednání novinářům připomněl, že komise svůj návrh už předložila a následné vyjednávání je plně v rukou členských zemí a europarlamentu. "Mohu jen dodat, že si přeji dobře financovanou zemědělskou politiku," prohlásil. Podle Hogana je pouze otázkou politické vůle, zda se jednání podaří uzavřít do roka, ještě před volbami do Evropského parlamentu, jak si komise při prezentaci nového dlouhodobého unijního rozpočtu přála.

Český ministr zemědělství Jiří Milek po dnešní diskusi ČTK řekl, že nyní začínající vyjednávání budou dlouhá. "Hlavní námitka byla to celkové snížení rozpočtu na společnou zemědělskou politiku," myslí si.

"Po zemědělcích se chce čím dál víc úkolů, které musí plnit. A de facto se za to nabízí méně peněz," podotkl Milek. Česká republika má navíc výhrady proti plánu omezit přímé platby zemědělcům a Praze se také zdá, že nové nastavení pravidel bude složitější a že důsledkem bude ještě více byrokracie než nyní.

Jakub Dospiva ank