Agris.cz - agrární portál

Vyjádření Českomoravská drůbežářská unie, z.s. k reportáži ČT – pořadu 168 hodin ze dne 17.6.2018.

22. 6. 2018 | Zemědělský svaz ČR

Českomoravská drůbežářská unie (ČMDU): k aktuální reportáži se lze vyjádřit jen velmi obtížně. Ať jsou záběry pořízeny  kdekoliv tak uhynulé nebo zraněné kusy nacházející se v klecích jsou v chovech nepřípustné. Také je závažné pochybení pokud se podařilo cizím osobám vniknout do jakékoliv farmy. Dojde tím totiž k narušení biosecurity, a tím spojeného ohrožení celého chovu infekční nákazou. Kdyby taková osoba zavlekla do chovu nebezpečnou nákazu – muselo by dojít, ve výjimečném případě, k usmrcení celého chovu slepic. Reportáž je účelově zaměřena proti obohaceným klecovým systémům v ČR a nelze prokázat zda se jedná o autentický materiál, či jakkoliv upravený, naaranžovaný a sestříhaný materiál pořízený v zahraničí jak se již objevilo v minulosti. Některé zájmové skupiny ve snaze zviditelnit sama sebe, chtějí vytvářet mediální prostředí s citově emotivními záběry, které však nemají reálný základ. Živočišná výroba je podnikatelský sektor jako každý jiný, jen s tím rozdílem, že naše práce je těžší, neboť chov zvířat musí skloubit potřeby tržního prostředí s potřebami chovaných zvířat. Nemůžeme naše chovatelské postupy zjednodušit, či vynechat. Tak jak z jednodenních kuřátek vyrůstá dospělá drůbež, tak mi se jí musíme přizpůsobit. Odměnou je nám pak produkce vajec, kterou jsme předpokládali a která je zdrojem našeho žití. Jakékoliv znevažování, či špinění naší každodenní činnosti i práce dozorových orgánů, je trestuhodné jednání nezasluhující si žádné pozornosti.

Čmelíci

K záběrům, které bylo možné vidět v ČT a kolují po internetu, se musíme ohradit následujícím: záběry byly údajně pořízeny v noci, kdy jsou slepice i v domácích chovech shromážděny všechny u sebe a spí. Pokud na ně ze tmy najednou nečekaně rozsvítíte, jak asi mohou reagovat? Pravděpodobně, jako tomu bylo na záběrech, jak by asi reagoval každý z nás, kdyby nás někdo nečekaně v noci probudil rozsvícením světla. K parazitům – v tomto případě hovoříme čmelíkovi kuřím, který je aktivní v noci. Přítomnost tohoto parazita není ideální, kdo ale choval doma slepice, dobře ví, že se vyskytují ve všech chovech, voliérová, podestýlková, domácí nevyjímaje. Drtivá většina chovů dělá proti výskytu čmelíků opakovaná a nákladná opatření registrovanými prostředky zejména na přírodní bázi.

V loňském roce bylo vidět, že situace se čmelíkem kuřím nebyla zvládnutá v západní Evropě „kauza fipronil“ .

Opeření

K opeření slepic na podstrčených záběrech lze snad jen říci, že se jednalo s největší pravděpodobností o hejna, které byly těsně před koncem snáškového cyklu. To znamená ve věku okolo 70. týdne věku, kdy slepice přepeřují, nevyjímaje o jakou technologii se jedná, a každý kdo choval slepice, dobře ví, že v době přepeření nevypadají pěkně. Na ostatních záběrech, které ČT zveřejnila je patrné, že drtivá většina slepic je opeřena normálně a nevykazují jakékoli známky týrání.

Statistiky

Klecové chovy slepic jsou v ČR, ve velkochovech nejrozšířenější. Dlužno říci, že existují tyto druhy chovů: 3-obohacené klecové chovy, 2-podlahové chovy, 1-chov s výběhem a 0-ekologické chovy.

Počty nosnic a metody chovu se v průběhu roku mění i v závislosti na vyskladnění a naskladnění jednotlivých turnusů nosnic. Od roku 2012 platí v EU směrnice na ochranu nosnic a je pravdou, že se investovala do přestavby technologií nemalá část finančních prostředků. Mezi největší dovozce vajec do ČR je Polsko, které ani veškeré kapacity nestačilo přebudovat dle platné směrnice a prosákla se na veřejnost řada afér.  Výměna technologií je finančně velmi zdlouhavý proces, který se ale nedá zvrátit ze dne na den.

V žádném případě však nelze říci, že za Evropou zaostáváme. Obohacené Klecové  chovy jsou v celé Evropě a ve světě. Že se od tohoto způsobu chovu především v západní Evropě ustupuje je pravdou, ale jde o proces pomalý, zejména pro svou finanční nákladnost.

Českým chovatelům a velkochovům však není životní úroveň zvířat lhostejná. Konkurenční televize vloni při fipronilové kauze navštívila velkochov a reportér byl překvapen úrovní biologické bezpečnosti chovu a podmínkám chovu nosnic. V registrovaných subjektech drůbeže jsou velmi přísně kontrolované podmínky ve kterých zvířata žijí.

Pojem „šťastnější slepice“ je subjektivní pojem, který vychází z pocitů lidí, nikoliv nosnic. K tomuto tématu by se dalo dlouho diskutovat. V současnosti se na veřejnosti objevují pouze názory osob, které nejsou odborníky na hodnocení pohody zvířat, objektivní názory odborníků nejsou brány v potaz.

Dovozy lacinějších vajec do obchodních řetězců snižují cenu domácí produkce dlouhodobě pod hladinu rentability a způsobují nestabilitu celého odvětví. V současné době se do ČR dováží asi 60 % konzumních vajec především z klecových technologií z okolních států a za nižší ceny, než jsou produkovány v ČR.

Preference technologie chovu je a měla by zůstat především na zákaznících, přičemž roli při výběru hraje vedle ceny i úroveň mikrobiálního znečištění skořápky vajec, které je mnohonásobně vyšší u alternativních systémů ustájení. Vejce produkovaná v obohacených klecových technologií vykazují podle dostupných studií nejnižší bakteriální znečištění a zvířata zde nejsou stresována jako ve velkých skupinách.

ČR patří k státům, kde se po sběru vajec věnuje mimořádná pozornost skladování vajec v klimatizovaných prostorách, čímž se omezují zdravotní rizika na minimum a prodlužuje se čerstvost vajec.

Pokud se jedná o masnou drůbež , tak  tato drůbež žije výhradně na podestýlce – nikoli v klecích!

Prodej vyřazených slepic

Každý občan má možnost odkoupit si vyřazené slepice snad ve většině českých drůbežáren. A také se tomu tak děje. Téměř každá drůbežárna nabízí k odkupu vyřazené slepice, zbylé jsou na porážku. Zástupce skupiny Slepice v nouzi, která taktéž vystoupila v reportáži nosnice vykupuje z velkochovu v minimálním množství a dále přeprodává se ziskem drobnochovatelům a ne rozdává jak bylo uvedeno v reportáži.

Názor na reportáž

O pořadu jsme hovořili i se zástupci firem/farem, kde měly být záběry pořízeny. V tomto kontextu musíme s politováním říci, že se zdá postup reportérů ČT poněkud zvláštní a nekorektní poškozující zájmy, produkci českého zemědělství, potravinovou soběstačnost každého státu. Dát prostor k vyjádření se k záběrům, které jste neviděli v průběhu soboty, když reportáž samotnou uvidíte až v neděli večer je z našeho pohledu velmi nefér a neobjektivní.

Do chovů dochází inspektoři státní veterinární správy pravidelně, každý chov má svého ošetřujícího veterinárního lékaře. Případy  v podobě nesebraných uhynulých kusů nebo zraněných kusů jsou nepřijatelné a nesetkáváme se s nimi. Nelze zde vyloučit lidské pochybení ošetřovatele na hale, došlo třeba k přehlédnutí uhynulé slepice v kleci, v alternativních systémech z praxe víme, že uhynulé zapomenuté slepice jsou často požírány ostatními živými slepicemi a nemusí být úhyny ani objeveny. Samotný úhyn slepic je uváděn v číslech u příslušných hybridů standardně bez ohledu na zvolenou technologii chovu. Je známo, že úhyn slepic se zvyšuje v přímé úměře se stářím slepic.

Čeští producenti vajec už nyní čelí velmi silným tlakům v podobě dovážených a dotovaných vajec ze zahraničí a také tlakům ze stran supermarketů, které tlačí cenu pod náklady výroby. Je tedy český člověk ochotný za lepší život zvířat opravdu připlatit odpovídající částku jako prezentují aktivisté???  

Českomoravská drůbežářská unie, z.s. je pro objektivní informování o chovech drůbeže v ČR – bohužel však realitě zmíněná reportáž pořadu 168 hodin skutečně neodpovídala.  Nebyly objektivně posouzeny životní podmínky slepic ve všech systémech chovů slepic a v jednotném stáří.

Českomoravská drůbežářská unie, z.s.


Zdroj: Zemědělský svaz ČR, 22. 6. 2018





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 18:03