Agris.cz - agrární portál

Výzvou pro včelařství je celková modernizace

20. 7. 2018 | ASZ

Stejně jako celé naše zemědělství trpí pozůstatky léta prosazovaných a obhajovaných přístupů z předlistopadových dob, potýká se se stejnými neduhy také celá řada doprovodných zemědělských činností provozovaných částečně i jako hobby, jako je třeba rybářství, myslivost nebo - včelařství. Kombinace „profesionálního“ a „amatérského“ přístupu je přitom ale také jednou z bariér, které brání rostoucí potřebě modernizace, aplikaci nových poznatků, nutných reakcí na změny v životním prostředí a především - posilování odolnosti včel vůči včelím nemocem.

Jak opakovaně zaznělo na letošním prvním Světovém dni včel koncem května ve Slovinsku, ve světě i v Evropě populace včel vymírají. V ČR kupodivu není zatím situace nijak zvlášť tragická, podle posledních údajů je u nás zhruba 64 000 včelařů chovajících přes 673 000 včelstev, což není o mnoho méně, než v dobách největšího rozvoje včelařství v ČR, kdy se stavy včelstev pohybovaly kolem 750 000. To ale neznamená, že naše země nemusí reagovat na výzvy a rizika, které se z pohledu budoucnosti postupně kumulují.

Patrně největším problémem je klesající odolnost včelstev vůči nemocem. Dosavadní přístupy v naší zemi přitom na takové riziko prakticky vůbec nereagují, ba dokonce náchylnost včel vůči nemocem spíše podporují. To mimo jiné ústí do rostoucích sporů mezi samotnými včelaři. Již před pěti lety tak vznikla iniciativa „Cech profesionálních včelařů“, která se snažila prosadit změnu opatření v případech, kdy včelstva napadl včelí mor. „Profesionální včelaři“ - ti, kteří chovali velký počet včelstev, poukazovali zejména na skutečnost, že není třeba likvidovat za každých okolností všechna včelstva, a po několik let trvajících sporů dokonce i dosáhli částečné, nicméně v zásadě kosmetické změny v příslušné legislativě. Tedy, že se úplně všechna včelstva vždy likvidovat nemusí.

Tato zdánlivá „prkotina“ má ovšem zásadní filozofický, ale především evoluční základ. Jde totiž o to, že včelstva, která nějakou epidemii přežijí, jsou v budoucnosti vůči takovým rizikům odolnější, což je mimochodem zcela přirozený evoluční proces, platný i pro člověka. Stejně tak ale i pro včely platí další základní evoluční zásady, jako je obohacování jejich genetického potenciálu jinými druhy včel, které mají také vyšší odolnost vůči škůdcům. Platí to například pro včelu černou, jejíž existenci odmítá uznat Český svaz včelařů, která ale reálně existuje a ve formě hybridů jí dokonce někteří tuzemští včelaři chovají.

Rozdílné pohledy na včelařství v ČR vyústily do založení Pracovní společnosti nástavkových včelařů (PSNV), dnes nejnovější členské organizace Asociace soukromého zemědělství ČR, která má na  přístup k chovu včel a legislativu, která jej v současné době u nás reguluje, modernější pohled. V zásadě jej lze charakterizovat jako opětovné zapojení selského rozumu a akceptování širších souvislostí v přírodních procesech, jichž je včela jednou z mnoha součástí. Zdaleka přitom nejde jen o spory týkající se evidence úlů, hlášení pohybu včel nebo hlášení o aplikaci postřiků. Že je PSNV životaschopná, dokazuje stále rostoucí počet jejích členů, což je nejlepší signál pro to, že je důležité v ČR přístup ke včelařství změnit.

Nejen ale ke včelařství, ale i k jiným opylovačům planě rostoucích bylin a hospodářských rostlin. To se týká především čmeláků a možností jejich využití (nejen) v zemědělském hospodaření, ale i, což je možná z obecného pohledu důležitější, ke zvýšení biodiverzity v naší krajině. Právě využití čmeláků je typickým příkladem přístupu, který není přímo spjat s produkcí (v tomto případě medu), neboť ten čmeláci vyrábějí v zásadě jen pro svou potřebu.  Jenže med není v případě čmeláků důležitý. Mnohem zásadnější je jejich výkonnost, neboť jeden čmelák denně opyluje 1 500 až 2 000 květů a podle některých údajů je tak až padesátkrát výkonnější než včela. Proti včelám se čmeláci soustředí na mnohem menší prostor, tím ale roste pravděpodobnost skutečně komplexního opylení příslušných rostlin. Čmeláci také pracují, na rozdíl od včel, za každého počasí a především - netrpí na mor ani varroázu. A navíc, jak konstatoval ve své studii z roku 2014 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), jsou polní populace čmeláků odolnější vůči pesticidům ze skupiny neonikotinoidů, byť o tom se stále ještě vedou diskuse. Chovem a distribucí čmeláků se u nás zabývá Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., (VÚP) Troubsko, řadu praktických informací lze získat na: http://www.ceskycmelak.cz/.

Zpět ale k chovům včel a medu. Odborná, ale i laická veřejnost se může řadu cenných informací dozvědět na konferenci „Med roku 2018“, kterou organizuje již čtvrtým rokem právě PSNV a která proběhne letos ve dnech 15. až 16. září v Brně. Hlavním tématem bude především zdraví včel a zásady úspěšného chovu, pro včelaře bude akce také představovat možnost porovnat si své produkty a pro veřejnost možnost medy přímo od včelařů ochutnat. Na místě by přitom mělo být 150 až 160 vzorků medu. Program celé akce je na: www.medroku.cz.

Petr Havel


Zdroj: ASZ, 20. 7. 2018





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 30.09.2020 02:33