O zapsání Kladrub do UNESCO by mohlo být jasno v létě 2019

O zapsání hřebčína v Kladrubech nad Labem na seznam světového dědictví UNESCO by mohlo být rozhodnuto v létě roku 2019 na 43. zasedání Mezivládního výboru pro světové dědictví. Na konci srpna v hřebčín navštívila hodnotící mise UNESCO. Zpráva mise k nominaci bude významnou součástí posudků v několikastupňovém řízení zápisu památky na seznam. ČTK to sdělil mluvčí Národního hřebčína Kladruby nad Labem Pavel Douša.

O zápis krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na seznam UNESCO usiluje Česká republika již dlouho. Na indikativní seznam UNESCO byla krajina hřebčína zařazena už v roce 2007. Letos v lednu zástupci České republiky v Paříži organizaci UNESCO oficiálně předali dokumenty k nominaci.

Účastníky srpnového hodnocení byli zástupci ministerstev kultury a zemědělství, Národního památkového ústavu, Pardubického kraje, Agentury ochrany přírody a krajiny, města Přelouč, Kladrub nad Labem. "Program akce byl naplněn důkladnými prohlídkami celé krajiny modelované pro chov a výcvik starokladrubských koní, jakož i hřebčína a přilehlých staveb," uvedl Douša.

Podle člena mise a náměstka ministra kultury Vlastislava Ourody chov a výcvik kladrubského koně mimořádným způsobem ovlivňuje okolní krajinu a zároveň umožňuje zachování tradičních postupů a technik, řemesel a tradičních znalostí spjatých s každodenním životem hřebčína. "Zápis této kulturní krajiny by byl stvrzením kulturních, přírodních a historických hodnot celého území spjatého s chovem unikátních kladrubských koní," uvedl Ouroda.

Od zápisu na seznam UNESCO si hřebčín slibuje mimo jiné výrazný nárůst počtu návštěvníků. Loni navštívilo hřebčíny v Kladrubech a Slatiňanech i výcvikové středisko Heřmanův Městec, které k Národnímu hřebčínu patří, zhruba 80.000 lidí. Zápis na seznam UNESCO by přinesl až desetkrát více návštěvníků, míní vedení hřebčína.

Krajina v Kladrubech v sobě spojuje vliv chovu koní a dlouhodobého hospodaření a krajinných úprav. V celkové rozloze 1310 hektarů je zastoupeno několik typů krajiny. Hřebčín je od roku 1995 kulturní památkou včetně základního kmenového stáda starokladrubských koní, od roku 2002 je národní kulturní památkou.

V posledních letech prochází kladrubský hřebčín, který je příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství, rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila předloni. Za 350 milionů korun hřebčín opravil 17 budov a tři volná prostranství se sousošími, 300 milionů korun dostal z evropských dotací.

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec. Rudolf II. potom 4. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát.