Zvěrolékaři se v Brně učí už 100 let, nad chlapci převážily dívky

Výuka veterinárního lékařství prodělala v uplynulých 100 letech výrazné změny. K původnímu zaměření na hospodářská zvířata přibyla také péče o domácí mazlíčky a exotické druhy. Od standardních vyšetřovacích postupů veterináři dospěli k moderním zobrazovacím metodám a složitým zákrokům srovnatelným s operacemi u člověka. Vývoj popsal ČTK rektor Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně Alois Nečas u příležitosti 100. výročí založení školy. Vznikla pod názvem Vysoká škola zvěrolékařská 12. prosince 1918.

Během letoška si univerzita připomněla výročí například setkáním absolventů na výstavišti, udělila 100 medailí významným osobnostem a rozdala zlaté diplomy k 50 letům od promoce. Ve středu, přímo v den výročí, se ještě akademická obec sejde u sochy koně v královopolském kampusu.

V počátcích existence vysoké školy se studenti učili hlavně rozeznávat a léčit infekční nemoci koní, skotu, ovcí, koz a prasat. "Přibližně před 50 lety se začaly do popředí dostávat neinfekční nemoci a také další druhy zvířat, zejména drůbež a králíci, ryby, včely, zvěř. V posledních 30 letech se zájem překlopil silně ve prospěch zájmových zvířat, především psa, kočky, exotických zvířat a koní," uvedl Nečas.

Škola vznikla jako zvěrolékařská v užším slova smyslu, postupně se její záběr rozšiřoval také k veterinární hygieně, bezpečnosti a kvalitě potravin. Silným současným trendem je pozornost věnovaná ochraně, pohodě a standardu prožívání života zájmových i hospodářských zvířat.

"Mimořádně silná změna v trendu se ukazuje také v zastoupení studentů chlapců a dívek. Zatímco okolo roku 1990 studovalo veterinární medicínu přibližně 85 procent hochů a 15 procent děvčat, dnes je tomu zcela naopak a máme na univerzitě ve veterinárním studiu 85 procent dívek a 15 procent chlapců," uvedl Nečas.

Zájem o studium přesahuje možnosti univerzity, stabilně vysoký je zejména u veterinárního lékařství, veterinární hygieny a také ochrany a welfare zvířat. Mírný pokles přičítaný demografické křivce škola zaznamenala u ostatních oborů, i tam si ale může mezi uchazeči vybírat.

Jejich uplatnění v praxi je podle Nečase výborné, a to nejen v Česku, ale i v zahraničí. Veterinární lékaři míří do soukromé praxe, absolventi veterinární hygieny se uplatňují v pozicích úředních veterinárních lékařů, studijní program bezpečnost a kvalita potravin orientuje své absolventy do potravinářské praxe a dozorové činnosti. Potíže najít práci nemají ani farmaceuti ze samostatné fakulty.

Škola má výhodu uceleného kampusu tvořeného staršími i moderními budovami se spoustou zeleně. Kvalitní zázemí je podle Nečase jedním z lákadel pro zahraniční studenty, kteří jsou ochotní za studium platit. Areál chce univerzita dál rozvíjet a modernizovat. Momentálně dopracovala požadavky na rekonstrukci několika budov.

Veterinární a farmaceutická univerzita je výjimečná také tím, že má vlastní kliniky, kde poskytuje nonstop péči zvířecím pacientům od malých savců a plazů až po koně, přežvýkavce a prasata. Na klinikách jsou moderní rentgenové přístroje, sonografická zařízení i třeba magnetické rezonance. Ročně ošetří tisíce zvířat.

"Do poskytování veterinární péče zapojujeme studenty veterinárního lékařství i veterinární hygieny. Výuka probíhá v ambulancích, při hospitalizaci zvířat, a také při zajišťování intenzivní péče na klinikách," uvedl Nečas.

Jan Tomandl